- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Moc pěkný příběh, kterému naprosto věřím. Přesto se domnívám, že jste ho zde neměl zveřejňovat. Jednak se domnívám, že Vaši bývalí kolegové tanečníci (a zejména kolegyně tanečnice) už vědí, a druhak - co na to Vaše paní? Pro mě zůstane jedničkou příběh, jak jste na služební cestě kvůli zpoždění tančil v Paříži a byl zachycen v televizi. Čas od času si ho znovu s chutí přečtu.
A ještě jedna věc mě napadá - existují osudové lásky, které zůstanou osudovými i po svém naplnění? Ona se totiž osudovost v běžném denním provozu jaksi vytrácí. Přesto bych se upřímně rád o nějakém takovém případu dozvěděl.
Děkuji za obsáhlý příspěvek. Jestli nějakým bývalým tanečnicím něco dojde, možná ano (nechodil jsem nikdy s “Brigitou”), ale je to po těch desítkách let jedno. Vše se odehrálo velice dávno, byl jsem mladý a svobodný a moje žena dobře ví, že mou pravou a časem nezidealizovanou osudovou láskou je ona a nějaký (navíc čistě platonický) vztah z hluboké minulosti nic neohrožuje. Kdyby mi tyhle vzpomínky vyčetla, bylo by to stejné, jako bych jí já vyčetl nějakou dávnou studentskou lásku.
A vím, že existují i naplněné osudové lásky, kdy se ti dva vzali a žili šťastně až do smrti. Že se jejich ryzí vztah časem trochu obrousil a ztratil na bezhlavé vášni a naléhavosti, neznamená, že nebyl naplněn po okraj, s absolutní věrností a oddaností jeden druhému. Není těch příkladů mnoho, ale znám takové páry, dokonce takový, že paní, když jí její manžel zemřel v náruči na infarkt, do hodiny steskem zemřela také.
Dovolila jsem si sdílet na svůj Fb
Pěkný příběh, moc pěkná melodie i text a krásná dívka ve videoklipu.
Děkuji, ta kráska ve videu je herečka Jennifer Connelyová, a záběry z filmů z 80.-90.let, kdy jí bylo podobně jako mé osudové lásce, ve dvou dokonce úplně stejně-19 let.
+. Za příběh i video. Obé vhodné možná i do scénáře filmu, či i seriáluSice již leccos bylo i na toto téma již zpravováno, jiní třeba, vč. mé maličkosti i cosi podobného zažili. Např. i setkání po sedmadvaceti letech, aby ani jednomu ani vzpomínky dodnes nezmizely, ba o sobě stále i věděli
P.S.: i přesonu sedmadvacetiletou ,,mezeru".
Josefe, kdyby to bylo v Česku, bude mít spoustu nových a spolehlivých přátel
Jestli myslíš na ty peníze, Jaromíre, tak určitě. Jen bych takové lidi nenazýval přáteli, ale třeba “přísavkami”. Konečně, určitě se najde dost lidí, pro které velkou a jedinou “osudovou” láskou jsou právě peníze. Ty je možné jen politovat.
Osudová láska je jen jedna v životě.
A to je velká pravda, Šárko. Snad jen s výjimkou, když se člověk zamiluje do identických jednovaječných dvojčat