O svobodě pohybu

V tomto krátkém eseji se chci zeptat řečnickou otázkou na základní věc. Jak definujete svobody, které jako člověk máte?Já řečnicky odpovídám, že vše závisí na míře, jak stát, ve kterém žijete, utahuje nebo povoluje šrouby.

Totéž se týká i dopravy. Jako jednotlivec podle mě máte nezaměnitelnou a individuální potřebu cestovat, pohybovat se nebo přepravovat zboží. Jako logistik jsem se naučil, že neexistují jednoduché vzorce na deskripci komplexních systémů, jako je doprava, logistika a skladování, ostatně stejně jako celé naší společnosti. Jeden z mých profesorů tvrdil, že v logistice neexistuje špatné řešení, jenom spoustu neoptimálních řešení. Optimum každý z nás vnímá individuálně. Včetně toho, jak se chcete ráno dopravovat do práce. Existují všeobecné předpoklady, jako například že do práce jedete ve špičce mezi 6 a 9 ráno a naopak během “sedla” většina z nás nikam nejede. To je logické. Logické je leccos, ale není to automatickým pravidlem. Historie a současnost lživě osočila řidiče za znečišťovatele a potížisty ve městě. Zelení fanatici se podivují nad tím, že lidé létají letadlem na dovolenou. Ministr dopravy demonstrativně jezdí na kole a pražský magistrát vymýšlí skopičiny kolem modrých zón. To vše jsou průvodní jevy nepochopení svobody a optima. Přičemž optimum vnímám jako maximalizaci respektování míry lidských svobod a zároveň slušnosti a vzájemného respektu a úcty.Respektujeme prosím proto individuální potřebu se přepravovat tím či oním. Je to respekt k lidské svobodě. Někdo chce na kole, jiný autem. Někdo přepraví své zboží letecky a někdo po lodi. Vše záleží na situaci a na míře nezasahování do stavu věci. Pak se opravdu už snažíme převychovávat lidi a modifikujeme jejich zvyky a návyky. To není svobodné, ale autoritářské. Je to neliberální a vnucovačské. Má to za důsledek třídní boj a nenávist, kde na jedné straně stojí anti-automobilová lobby a na druhé straně lobby opačná. Žádná lobby by nevznikala, kdyby existoval respekt a úcta.Svobodná doprava existuje. V mých ideálech před sebou vidím společnost, ve které individuální svoboda existuje. K tomu ideálu se přiblížíme, když svobody začneme brát v potaz. Nejen v dopravě.