Jsme zvyklí, že čím jsme starší, tím více zakrňuje náš mozek a paměť ta už není tím, co dříve bývávala. To u starších lidí nás nepřekvapí, když někdo něco častěji zapomene. Jenže u těch poměrně mladých si toho všimne kde kdo, že je něco v nepořádku. A co teprve když někdo má nějakou nehodu a zapomene toho mnohem více než je zdrávo.
Alice Mary Loveové táhne na čtyřicet, pracuje na plný úvazek v domácnosti a právě se rozvádí se svým manželem Nickem, se kterým se potřebuje navíc dohodnout na péči o jejich tři děti. Jelikož její sexy postava není zadarmo, chodí často běhat, cvičit a dělat step aerobik. Při poslední lekci se však silně uhodí do hlavy a musí tedy dojít k její hospitalizaci.
Fyzicky na tom je dobře, jenže její hlava má velký problém. Alice si totiž od té doby nevzpomíná na nic, co se stalo během posledních deseti let. Myslí si, že se jí blíží třicítka a čeká svoje první dítě. Zažije hned proto silný šok, když zjistí, že už má na světě rovnou tři děti a žádné nepoznává. Nejstarší Madison, kterou dříve oslovovala Rozinka, chlapáka Toma a nejmladší a snad i nejmilejší Olivii.
Novinek je však pro ni mnohem více. Její matka Barb si vzala Nickova otce Rogera, babička Frennie píše vlastní blog a randí ve svém požehnaném věku s mužem, sama Alice navázala novou známost s ředitelem školy Dominickem. To není ale stále všechno. Alicina sestra Elisabeth se snaží marně otěhotnět, několikrát už potratila, a Ginna, věrná přítelkyně, zemřela při nehodě.
Dokáže Alice najít cestu ke svým ztraceným vzpomínkám? Proč se během těch deseti let tak změnila a její okolí s ní? Může se ještě někdy vrátit k Nickovi? A stane se Elisabeth konečně matkou?
*
„Ty snad děláš za Olivii její domácí úkoly?“ zeptala se Alice.
„Ovšemže ne! Ježiši. Copak si vážně myslíš, že jsem naprosto neschopný?“
Alice se posadila. „Ne, to si nemyslím.“
„Zbývá jí už jenom osm otázek. Je to samozřejmě daleko těžší, když jsme všichni pohromadě v malém bytě. Taky jsme nezvládli všechno Tomovo čtení. A dneska jsme strávili tři hodiny Madisoniným experimentem. Tom ho chtěl udělat za ni.“
„Nicku.“
Přestal mluvit, napil se vína a podíval se na ni.
„Co je?“
„Proč se rozvádíme?“
…
Ale jela dál. Auto jí už zase připadalo cizí a neznámé. Všimla si, že jede za podobně obřím vozem s ženou za volantem a dvěma hlavičkami poskakujícími vzadu.
Alice je matkou odvážející svoje tři děti do školy. Tohle dělá každý den. Bylo to k neuvěření. K popukání.
„Takže, ve srovnání s matkami jiných spolužáků,“ začala, „jsem na vás přísná?“
„Jsi jako nacisti,“ odpověděla Madison. „Úplné gestapo.“
*
Předchozí kniha Liane Moriarty mě uchvátila od prvních stran. To se u následující knihy – Na co Alice zapomněla – nedá říct, protože se to prostě nestalo. Podstatnou chvíli mi trvalo, než jsem se vypořádal vůbec s faktem, že by si někdo mohl myslet, že lze zapomenout jen deset let vzpomínek apod. Nakonec jsem tomu dal šanci, neboť se mi velmi líbila změna rovin vyprávění. Chvíli hlavní hrdinka, pak sestřin deník pro terapeuta a nakonec blog její babičky. Hodnotím knihu nakonec kladně, i když ta předchozí byla o pár chlupů lepší a více čtenáře dostane do kolen.
Název knihy: Na co Alice zapomněla (What Alice Forgot)
Autor: Liane Moriarty (http://lianemoriarty.com.au/)
Nakladatelství: Ikar (http://ikar-knihy.cz/)
Vydáno: březen 2015
