Vzdávám se podstaty sebe

Excelentní práce, která člověka uhrane natolik, že nechce opouštět ten svět, který je vlastně i kolem něj. Není tak vzdálený. Srazí vás dokonce až ke dnu a možná se pokusí vás vzít i k výšinám. Rozporuplnost, ale i nadlidská krása

To všechno na mě zapůsobilo v knize Vegetariánka, jejíž název trochu odporuje tomu, o čem se vlastně nakonec dočteme. Nečekejte totiž nějaký návod, proč se stát vegetariánem, protože hlavní hrdinka je naprostou vegankou, která nechce pozřít vůbec nic, co by souviselo s masem, vajíčky či mlékem. A nelibě to nese především její nejbližší okolí, které s tím nepřišlo asi tolik do styku a berou to jako určitý protest proti společnosti i tradici. Je to odsouzeni hodné!

„Ve snu se nám zdá, že nic než sen neexistuje. Ale když se probudíme, zjistíme, že to tak není…A proto, až se jednou probudíme, tak…“

Čekají vás tři části – Vegetariánka, Mongolská skvrna a Hořící stromy – které ožívají vlastním životem, ale zároveň prostupují mezi sebou. V každé z nich dominuje hloubka vyjadřování nitra jednotlivých postav, které se vzájemně ovlivňují. Jsou navenek tak odlišní, ale vnitřně naprosto stejní. Autorka nepotřebuje k popisu děje mnoho slov, přesto se jí skvěle podaří záživně sdělit to, co chce a musí.

Možná bude mít někdo stejný problém jako já, protože jsem se z počátku nemohl ponořit do prostředí korejského světa, ale člověk si na odlišnost zvykne, když chce. A pak to stálo za to! Zbožňuji metaforické vyjadřování, které bylo vznešené a jasné, stejně jako hlavní hrdinka Jonghje.  

*

„Čeho tím chceš dosáhnout? Jestli nebudeš jíst maso, celej svět se proti tobě spikne a sežere tě zaživa! Jen se na sebe podívej, podívej se na sebe do zrcadla, jak vypadáš!“

Tchynin pištivý hlas se zlomil do tichého pláče.

Proč ta žena pláče? Nevím. Proč se mi dívá do tváře, jako by mě měla spolknout zaživa? Nevím. Proč mi třesoucí se rukou hladí obvaz na zápěstí? Ani to nevím. Zápěstí nebolí. Nic to není. Bolí mě ale na hrudi. Něco mě tlačí pod hrudní kostí. Nevím, co to je. Pořád to tam vězí a nechce se to pohnout. Cítím tam tlak, i když na sobě nemám podprsenku. I když se snažím zhluboka nadechnout…

*

Děkuji nejen Odeonu, ale především autorce Han Kang, která si troufla se světem podělit s příběhem, který obohacuje a zároveň brojí proti většinovému názoru. Věřím, že v díle najdu pokaždé něco nového, proto se k Vegetariánce znovu brzy vrátím. Ne jen kvůli nevšední hrdince, ale především stylu vyprávění, které mě vzalo za srdce. Vzal jsem si k srdci tedy jasnou radu: „Buďme sami sebou, ať to stojí, co to stojí.“

Název knihy: Vegetariánka (Čchesikčuidža)

Autor: Han Kang

Nakladatelství: Odeon

Vydáno: březen 2017