Tak, bejby, jde se na to

Nemít vlastní minulost je někdy požehnáním. Nepotkat vlastní rodinu a nepoznat kořeny své krve, být jen člověkem se jménem a identitou, která je mu někým přidělena. A to ne třeba jednou, ale několikrát do roka.

Být terénním agentem totiž není žádná sranda.

John Lago je přesně takovým člověkem, který pracuje jako nájemní vrah ve společnosti „Lidské zdroje“. Čeká ho poslední velká akce, neboť je na něj vydán mezinárodní zatykač, a to nejen za jeho Příručku stážisty, která slouží jako neformální průvodce světem nájemných vrahů ve výcviku.

Tentokrát se má na žádost jeho šéfa Boba infiltrovat do jedné důležité firmy, ve které se snaží ve své funkci postoupit výše i Alice. Tato skoro dokonalá žena Johna uhrane svou přímočarostí a sarkasmem, který sám používá. Nemůže to dopadnout jinak, než že spolu skončí v posteli a v kamarádském vztahu s výhodami. Tím přichází ale ohromný problém, protože John se do ní postupem času zamiluje. Získává tak slabinu, kterou by proti němu mohl kdokoliv využít.

Jenže i Alice má svoje temné stránky, které skrývá a jež brzy vyplují na povrch. Obrátí se snad milenci proti sobě? Pozná John svou skutečnou rodinu? Kdo má zemřít a kdo nakonec bude žít?

*

V tu chvíli jsem si uvědomil, jak jsem bezvýznamný, snadno zranitelný a obnažený. Nikdy Boba nezabiju, zato on má tu moc vymazat mě i jakýkoli náznak totožnosti či existence, který se mi za ta léta podařilo vybudovat, z povrchu zemského.

A tak jsem zavolal na číslo z papírku.

Já vím, co se vám honí hlavou. Sex s prostitutkou není jen nechutný, ale je to známka selhání, otevřené přiznání, že už nemáte dost chlapáctví ani na to, abyste přivábili ty nejzoufalejší z možných partnerek. A máte pravdu. Ale ne tak, jak si myslíte. Pravdou je, že když je celý vás svět tak jako tak naprostý výmysl a vy lžete každému, s kým se setkáte, důvěrnosti s emočním mrzákem, který nemá žádné city od pasu dolů, jsou pudovým nakopnutím do koulí. Skutečné šoustání vám dává naději, že byste nějakým způsobem mohli někoho milovat či být milováni. Jeho předstírání vás vyprázdní jako vykuchanou rybu. Jakmile jsem pochopil tohle, papírek s číslem jsem spálil.

Pravdou je, že jsem vrah. To, co dělám, je špatné. A to, že jsem do svého karnevalu šílenství přivedl normálního člověka, je neodpustitelné. Kdybych se mohl Evě omluvit, udělal bych to. Můžu házet vinu na Boba, jak se mi zlíbí, ale já jsem ten, kdo tyhle dveře otevřel. A tím, že jsem to udělal, jsem ji zabil.

*

Nečekal jsem, že bych někdy mohl vzít do ruky takovou knihu, jakou je právě ta Kuhnova – Jak zabít svého šéfa: Příručka stážisty. Setkáte se v ní totiž se značnou dávkou ironie, sarkasmu, ale i bezprostředního sdělení hlavního hrdiny, který komentuje nejen svůj život, ale také vševidoucí konání majoritní společnosti. Kapitoly jsou krátké, příběh odsýpá, takže čtivost na prvním místě. Trochu pokulhávají postavy, které mi nepřijdou dobře zvolené a neztotožníte se s nimi dobře, ale budiž. Uvidíme, jak bude vypadat převedení díla do filmové podoby. Třeba nás mile překvapí.

Název knihy: Jak zabít svého šéfa: Příručka stážisty + Obyčejný pátek (The Intern's Handbook a Casual Friday)

Autor: Shane Kuhn (http://www.shanekuhn.com/)

Nakladatelství: Knižní klub (http://www.bux.cz/)

Vydáno: květen 2015