S námi, nebo proti nám

Bezmála čtrnáct dní se v Jihočeském kraji řeší rezort školství a kultury, na který byla dosazena Mgr. Vítězslava Baborová (členka KSČM). Byla to správná volba? Nejsem komunista, ani politik, ale normální občan České republiky a student vysoké školy, který by se rád s Vámi podělil o svůj bezvýznamný názor. A zajímá mě, jaký na to máte názor Vy osobně.

"Nová radní pro kulturu se v úřadu ještě neohřála a už je štvanou zvěří....Odsuzovat předem ale není čestné." (výňatek ze skvělé glosy historika Václava Grubhoffera, více na: glosa)

Nemůžu než jen souhlasit. Měl jsem tu čest poznat paní Baborovou osobně, tedy z hlediska školního prostředí, a mohu tvrdit, že tato pedagožka je rázná, spravedlivá a velice otevřená novým názorům, i přestože patří a vřele se hlásí do své strany. Toho si také vážím, že před revolucí a po ní je stále v jednom kabátu. Ale tohle mnoho lidí nemůže říct.

Naproti tomu mám k ideologiím Komunistické strany Čech a Moravy (vznikla u nás v květnu 1921) silnou averzi a nechuť. A to v počátcích byla myšlenka, která vznikla z marxismu, následného leninismu, velmi vítanou a lidmi moc chtěnou.

„Všechno bude všech, práci budou mít všichni atd.,“ hlásala různá hesla. Snadno se lidi zfanatizovali. Podívejme se na podobná hesla z úst pozdějšího nacistického vůdce Adolfa Hitlera, který toho zneužil.

A tak tomu bylo i u nás během 2. poloviny 20. století. Dejte lidem moc, ti ji zneužijí pro svůj vlastní prospěch a nastolí se tyranie. Nezažil jsem toto období, nemohu z vlastní zkušenosti soudit.

Ale zkorumpované procesy; tresty smrti; mnohá, někdy i bezvýznamná zatčení; zákaz výjezdu do zahraničí (jen s povolením, s orientací na východ a na spřízněné země); ničení soukromého zemědělství (sjednocení do JZD); konec lidské demokracie a svobody slova (nemoci projevit vlastní názor, když se neslučoval se stranou); povinnost volit („hra na volby“); školství a kultura hlídána a vedena k hlavním heslům ideologií (Učit se o západu? Dozvědět se o dění u nás, výbuchu Černobylu? Nic nebylo možné, vše bylo cenzurováno pro tzv. „dobro země“, Pamatujete si na knihy s přeškrtanými, přelepenými větami, stránkami?);…

To je jen zlomek zvěrstev, která Komunistická strana prováděla během své hrůzovlády, a to snad mluví za vše. (Naštěstí ne všichni se chovali tak, jak měli a někteří se snažili předávat některé věci, co nebyli v osnovách. Na druhou stranu měli lidé strach něco udělat proti režimu, kriminalita nebyla na nejvyšší úrovni, o čem bychom mohli dnes jen snít. Učitel měl lepší postavení, více si jej vážili a rodiče stáli za nimi. To dnes nemůže skoro nikdo říci). Více se můžete dočíst v mém sobotním článku o státním svátku 17. listopadu.

Po revoluci mělo dojít ke zrušení této strany, a ne o tom přemýšlet až dnes, když už většina z těch zlověstných lidí jsou mrtví, nebo se přemístili do jiné strany. Pozdě je řešit věci, které měly být už dávno v praxi. Ale zapomenout? Ne! Na celé 20. století by se mělo vzpomínat a připomínat si ho z mnoha hledisek.

Volby do krajských zastupitelstev ale v říjnu 2012 rozhodly, že nejvíce hlasů dostala ČSSD a KSČM, které se domluvily na společné koalici. Jak odpovídala již několikrát zmiňovaná Vítězslava Baborová v rozhovoru:

Jakou cítíte kvalifikaci pro práci v kultuře?
Kvalifikaci pedagoga, který vychovává, který vedl celou dobu své žáky i ke kultuře. Pravidelně jsem s nimi navštěvovala a moc se mi líbila Loutkohra Jihočeského divadla v Hradební ulici, byla i cenově přístupná. Často jsme jezdili na otáčko do Českého Krumlova, které přímo miluji a zbožňuji, například Shakespearova komedie Jak se vám líbí se mi skutečně líbila. A nevím, jakou odbornost měl můj předchůdce.

A neváhala jste, když jste se o kulturní agendě dozvěděla týden před svým jmenováním?
Je pravda, že to bylo tak nějak narychlo. Uvažovalo se celou dobu, jestli budu radní, nebo ne, tak jsem kývla, že to zkusím. Myslím si, že jsme bojovali, umístili jsme se jako druhá vítězná strana ve volbách, takže na to máme právo. A mrzí mě odezvy veřejnosti: v minulém volebním období jsme také mohli vytvořit koalici s ČSSD, vytvořila ji nakonec pravice a my se na zastupitelstvu chovali velice férově a slušně. Chování Tomáše Jirsy z ODS na ustavujícím zastupitelstvu se mi proto skutečně nelíbilo.

(ukázka z rozhovoru s paní Vítězslavou Baborovou, celý můžete shlédnout na: rozhovor)

Třeboňští gymnazisté sepsali petici, která má k dnešnímu dni úctyhodných 6 700 podpisů (stále lidé přibývají, viz. petice), a svolali stávku, která se bude konat v sobotu, 17. listopadu, na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích (začátek v 15:00).

Osobně ji nepodpořím, ačkoliv jsem rád, že se i dnes lidé dokážou vyburcovat ke společné věci a bojovat za ni. Sdílím stejný názor s panem hejtmanem Jiřím Zimolou, který řekl při schůzce s protestujícími studenty (viz. studenti u hejtmana): „Úkolem paní Baborové bude, aby přesvědčila učitele nebo ředitele škol o své kompetentnosti. Je ale třeba dát jí pár týdnů čas na hájení."

Nemyslím si, že dojde k zásadním změnám ve školství a kultuře (celorepublikově určitě ne), paní Baborová je jen jednou z mnoha členů krajské rady. Na prosazení různých návrhů je potřeba většina. Nesouhlasím s některými myšlenkami, jako je například zrušení víceletých gymnázií (Děti přicházejí o nejlepší léta na základní škole, jsou střední školou deformováni příliš rychle...Ale když na to mají, je to jejich volba. A ta volba by měla být i nadále možná.), soukromých škol (Má být možná volba.),...

Miroslav Hlava, ředitel Gymnázia Strakonice: "Můj otec byl u černých baronů, takže to, že by měla být komunistka v čele takového resortu, je pro mne lidsky a rozumově zcela nepřijatelné. Bez ohledu na to, že je ze Strakonic, protože už dřív chtěla citelně zasáhnout do chodu této školy jen tak, od krajského stolu. S reakcí studentů z Třeboně myšlenkově souhlasím a podporuji ji, ale jak zareagují moji kolegové a studenti, je jejich svobodné rozhodnutí. Na gymnáziu se o tom mluví, ale nikdo žádnou reakci zatím nepřipravuje." (názory lidí)

Ale i přesto věřím, že naděje na určitou změnu je. Doufejme, že k lepšímu. To ukáže jen čas. Mrzí mě velmi, že ti, co bojují za obsazení rezortu někým jiným (studenti a ostatní lidé), jsou schopni podobných zvěrstev jako komunisté před revolucí (zastrašování pomocí emailů, telefonátů; vyhrožování únosem, či smrtí; heilování před domem, atd.).

Jaký je Váš názor? Podělte se s námi o Vaše zkušenosti, ať je možnost určitého srovnání.

Předem za ně děkuji.