Přála bych si být zavražděná

Malá holčička. Uškrcená. Vytržené mléčný zuby. Neklidná vodní hladina. Obavy ostatních rodičů o své děti. Kdo bude další? Nebo už vrah skončil? To momentálně přemítá hlavou kdekomu v zapomenutém městečku Wind Gap, které se ještě nevzpamatovalo z dřívější brutální vraždy. A do toho všeho přijíždí Camille Preakerová.

Mladá reportérka ne moc úspěšných chicagských novin má za úkol zjistit více o dvou vraždách, o jejich

spojitosti, ale i o životě zdejších lidí. Prostě všechno, co by se dalo později zužitkovat v žurnalistické práci.

Nechtěla se vracet na místo, kde před lety bydlela a žila, neboť na to období nemá moc pěkné vzpomínky. Žila zde pouze s matkou, která k ní neprojevovala láskyplné city, a se sestrou Marian, která však brzy umřela. Dodnes cítí v srdci prázdné místo. A není divu, že se zhroutila. Dostala se však navíc do léčebny, díky své zálibě v řezání se.

Dnes je přivítána tradičně chladně. Matka Adora je stále odtažitá, má nového manžela a dceru Ammu, která občas mívá záchvaty zuřivosti, které jsou střídány euforickými chvílemi. Postupem času si Camille nachází ke své nevlastní dceři cestu, sbližují se.

Jenže vše zahaluje stín vraždy mladých dívek. Kdo je vrahem? Může to být bratr jedné zavražděné, který se stává hlavním podezřelým? Nebo má pravdu James, který tvrdí, že viděl čarodějnici v bílém?

*

Celé tělo mi hořelo. Chvíli jsem chodila sem a tam, snažila se rozpomenout, jak správně dýchat, jak zklidnit pokožku. Ale ta na mě přímo křičela. Mé jizvy mají svou vlastní mysl.

Já se totiž řežu, víte. Také stříhám, krájím, sekám, bodám. Jsem opravdu zvláštní případ. A mám k tomu důvod. Moje kůže, abyste věděli, přímo řve. Je pokrytá slovy – kuchař, kobliha, míca, lokny – jako kdyby se na mé kůži učil psát prvňák s nožem v ruce. Někdy, ale opravdu jen někdy, se tomu směju. Vylezu z vany a koutkem oka zahlídnu ze strany na noze: kráska. Navlékám si svetr, a vtom vidím na zápěstí: zranitelná. Proč tato slova?

…

Amma. Dosud jsem se o ni příliš nezajímala. Teď už ano. Svíralo se mi hrdlo z toho, co jsem na farmě viděla. Matka říkala, že je nejoblíbenější dívkou na škole, a já to mu věřila. Jackie zase, že je tou nejničemnější, a tomu jsem také věřila. Žít ve víru Adořiných jedovatostí určitě člověku nějak pokřiví povahu. Zajímalo by mě, co si Amma myslí o Marian. Musí být matoucí žít ve stínu jiného stínu…

*

Gillian Flynnová má na svém kontě již tři thrillery, se kterými sbírá nejrůznější ceny, a to opravdu zaslouženě. Poslední její kniha – Zmizelá (Gone Girl) – se do začátku letošního roku držela mezi trojicí nejprodávanějších knih podle The New York Times.

Ostré předměty jsou psychothrillerem, který nejen že přečtete rychle, ale bude se chtít k němu opět vrátit, a to i přesto že se vám podaří najít podezřelou osobu, která všechno způsobila. Nechte se pohltit atmosférou knihy, v níž napětí se snoubí s tajemnem, poznáním, zranitelností ale i chvilkami sexu s kapkou alkoholu.

Název knihy: Ostré předměty (Sharp Objects)

Autor: Gillian Flynnová (http://gillian-flynn.com/)

Nakladatelství: Knižní klub (http://www.bux.cz/)

Vydáno: duben 2013

Omlouvám se za chyby.