Klameš jen a jen sebe

Přesvědčit své já o opaku a taky jediné správnosti svého jednání, stojí často velké úsilí. Chceme být opravdu těmi, za které nás považuje naše okolí? A jde to vždycky a za každou cenu?

Úspěšný spisovatel Henry Hayden si nemůže na nic stěžovat. Má dokonalou manželku Martu, nepřeberné množství financí, popularitu, a přesto si musel najít milenku Betty, se kterou tak nerozvíjí jen pracovní poměr. Vždyť právě jeho i knihu Frank Ellis – dnes součástí i povinné literatury ve školách – našla a udělala z něj to, co je. Vděčí jí za to.

„Lháři mezi námi určitě vědí, že každá lež musí obsahovat kus pravdy, aby byla přesvědčivá. Stačí často jen kapka pravdy, ale musí tam být – jako oliva v martini.“

Betty mu však náhle oznamuje, že s ním čeká dítě, a tím přichází problém, který jej může zničit. Neví, co má dělat. Když už se ale rozhodne vše říci své ženě – mimo jiné té, která doopravdy píše ty skvělé příběhy – nevnímá ho a neřeší to. Věděla to totiž od první chvíle, co ji podvedl.

Henry se proto pokusí udělat něco, co si bude později vyčítat. Chce se sejít s milenkou a vše ukončit právě s ní. Jenže nakonec to řeší takovým brutálním způsobem, který vezme život. Ale ne jeho bokovky, ale manželky, jak se později dozvídá. Vše dokáže bravurně zakamuflovat, jenže přichází nedůvěřivý detektiv a ještě někdo z minulosti, kdo má na Henryho pifku. Smrt si proto může brzy vybrat další daň, anebo ne?

*

Neexistuje ticho srovnatelné s tichem po někom, kdo tu není. Vytratilo se z něj všechno důvěrně známé. Toto ticho je nepřátelské a plné výčitek. Nezvučně se vynořují stíny vzpomínek a rozehrávají svou hru obrazů. Přeludy střídají skutečnost, hlasy nás volají, minulost se vrací.

Když za sebou Henry zavřel dveře, dlouho mlčky stál v tmavém domě a naslouchal. Už to není tentýž dům. Marta je pryč – a on zůstane sám se svou ubohostí, uvězněný s démonem svědomí, který ho nepochybně bude napadat. Zabil nesprávnou ženu, sám se o všechno připravil, všechno zničil překotným jednáním, zcela zbytečně a nesmyslně. Svůj trest již nastoupil. Každý den se spolu s ním probudí vzpomínka, která se bude vynořovat stále znovu. Jako strážce svého tajemství se musíš mít stále na pozoru, tak začínala první kapitola Martiny knihy Zvláštní tíže viny. Nesmíš se nikomu svěřit a nikdy zapomenout. Marta tím určitě mínila jeho. Koho taky jiného?

…

„Zatraceně…,“ vykoktal, „to mě tedy opravu mrzí.“

„Ale ne.“ Henry využil příležitosti, aby ocenil kriminalistovo dobré srdce, koneckonců každý se může zmýlit. „Víte co, Jenssene,“ položil mu ruku na rameno, „vy jste mě přesvědčil, že moje žena ještě stále žije. Děkuju vám za to. Dáte si kávu?“

Všechno bylo opět otevřené. Nikdo ho nepodezírá, nikdo ho nechce zatknout, nepotřebuje kartáček na zuby a knihu, odjede domů jako svobodný muž. Umělé světlo dopadalo ze stropu pitevny na otevřenou mrtvolu jako paprsek slunce, který se po bouřce prodere mraky, a Henry pocítil k mrtvé soucit. Co tu ubožačku asi zahnalo do vody? Byla unavená životem nebo na smrt nemocná? Měla děti? Kdo teď na ni marně čeká?

*

Podle mnohých hodnocení, které se ke mně na tuto knihu dostaly, se Pravda a jiné lži staly dosti rozporuplným dílem. Ano, od první chvíle je jasné, že očekávat thrillerové napětí, by bylo jako čekání na Godota, a přesto má příběh Saschy Aranga svou hloubku a jedinečnost. Od začátku víme, co se děje, ale postavy kolem hlavního hrdiny nikoliv, což je hodně eliminuje. Opravdu boží mlýny melou pomalu, ale jistě?

Název knihy: Pravda a jiné lži (Die Wahrheit und andere Lügen)

Autor: Sascha Arango

Nakladatelství: Knižní klub (http://www.bux.cz/)

Vydáno: listopad 2015