Je to jisté. Jsi minulost.

Napíšete knihu, kterou vám někdo vydá, a ta se stane bestsellerem. Pomůžete s dobročinnou činností lidem, kteří to potřebují, a jste oceňováni, jak dobré máte srdce.

Vše je však navenek dočasné, pouze v srdci každého z nás se ukládají jedinečné okamžiky, které se v čase nouze vyplaví na povrch.

 „Občas věci přijdou, až když jste na ně připraveni.“

Rebeca Winterová byla a stále ještě je umělkyní, kterou proslavila skoro obyčejná série fotografií nazvaná Z kuchyně. K tomu jí stačilo všední ráno, úplně běžný nepořádek a pozitivní ohlas kritiků. Mohlo by to změnit upadající stereotyp v jejím pracovním nasazení i nudu v osobních vztazích?    

Rozhodne se proto na stará kolena opustit život na Manhattanu, kde zažila slávu i příkoří, a přestěhovat se do venkovského městečka. Možná právě tady nalezne novou inspiraci pro své fotografické oko. Pozná zde nejen pokrývače Jima Batese, ale i další zajímavé osobnosti, který ji obohatí její jednostranný pohled na osud sebe sama.

*

Úspěch, ten si žije vlastním životem. Daleko přesahuje konkrétní okamžik svého uskutečnění. Spisovatel, který napsal jeden skvělý román, může přijít na večírek i po dvaceti letech a stále bude považován ze svého druhu literární celebritou. Rebeca však tajemství spisovatele chápala lépe než běžní hosté večírků: mince všeobecné známosti s časem ztrácí na hodnotě a zájmu se za ni koupí čím dál tím míň. Věděla to, neboť si před několika lety uvědomila, že má malé příjmy, ačkoliv se její výdaje nemenší, ale naopak rostou. Nakonec nedokázala vymyslet lepší plán, než pronajme jedno obydlí draze, druhé levně a vynasnaží se vytvořit dílo, které jí umožní odstěhovat se z druhého a vrátit do prvního.

…

Přelétl nad nimi velký pták, podle Jima orlovec říční, ale bylo to nečekané a ani jednomu z nich se ho nepodařilo zachytit. Podělili se o bochánky a horkou kávu z termosky. Poprvé od vysoké školy pila slazenou kávu. A poprvé pochopila, jaký vztah mají k zemi lidé, mezi nimiž nyní žila. Nahoře na posedu si připadala, jako by jí to všechno patřilo – země, stromy, velké kameny laskané vodami potoka, ptáci, jelen, veverky a čipmankové. Byla dost vysoko nad tím vším, aby měla pocit, že tomu vládne. V letadle máte pocit, jako byste ani nebyli součástí země: malé čárky modrých bazénů, velké obdélníky kukuřičných polí, čtvrti vilek, které připomínají herní desky Monopolů. Na zemi si připadáte nepatrný, jen další malá částečka toho všeho. Ale tady nahoře se cítíte tím vším obklopeni a máte pocit, že vám to patří, ačkoliv netušíte, kdo je skutečným majitelem.

*

Oddychová kniha, která neurazí. Dobře se čte, nepřináší žádné hluboké myšlenky a poznatky, takže nikterak nezahlcuje. Zátiší s kousky chleba je totiž příběhem o lásce, která přichází nečekaně a jež proměňuje život hlavní hrdinky. Ta díky tomu nalézá nové odpovědi na otázky vlastního osudu.

Název knihy: Zátiší s kousky chleba (Still Life with Bread Crumbs)

Autor: Anna Quindlenová (http://annaquindlen.net/)

Nakladatelství: Ikar (http://ikar-knihy.cz/)

Vydáno: červen 2015