Třetí možnost

Tak jako se blíží smutné výročí, tak se nám blíží soudní líčení ve věci tragédie ve Studánce. Vyšetřování je uzavřeno. Most údajně spadnout nemusel, kdyby vše probíhalo podle předpisů. Není snad ani překvapením, že se zatím nenašel nikdo, kdo by přiznal pochybení. Je evidentně třeba vyčkat, komu ve finále soud peška přiklepne.

Pár slovních perel se však objevilo. Právní zástupce nejmenované firmy uvádí, že kdyby za A ten udělal to a pak za B jiný udělal něco jiného, vlak by tam vůbec nebyl či by v dostatečné vzdálenosti před spadlým mostem mohl zastavit. Tertium non datur, jak by přidal klasik. Třetí možnost za daných okolností neexistuje. Jeden z pilířů formální logiky. A právo je přece logické. Tudíž ano, most spadl. To je zřejmé, avšak vina je z více jak 50% na jiných subjektech, podotýká dále onen právní zástupce, tak proč máme být my bráni k odpovědnosti?

Rád bych tu podotknul, že existuje ještě třetí možnost. I kdyby nakrásně byla na trati snížená rychlost a mezinárodní rychlík by se tu plížil rychlostí dejme tomu 30 km/hod, mohl se nacházet přímo pod mostem v době, kdy došlo k jeho zřícení do kolejiště. A je patrné, že o následcích v takovém případě raději ani neuvažovat.

Stejně tak existuje třetí možnost přístupu k věci. Tedy ne vyčkávat, jestli se náhodou nepodaří odpovědnost za celou věc přehodit jinému do zahrádky, popř. ve stylu pana Plzáka "a když tě chytnou, tak zatloukat, zatloukat a zase zatloukat". Co takhle přiznat odpovědnost za pochybení a alespoň sám před sebou mít čistý stůl?

V souvislosti s tímto se mi vybavuje poučení, které se mi dostalo od jednoho brněnského advokáta. "Přestupek přeci je jen když vás u toho policista chytí." Proč se tedy divit džungli, která panuje nejen na našich silnicích, ale proniká i do lidských vztahů. A bát se toho, že na každou sviňu se už voda vaří? Než se stačí uvařit...kolik svící osudu bude mezitím sfouknuto?