Naše malá a krásná vlast je velmi bohatá na různé historické památky. Památky jako jsou Karlštejn, Pražský hrad, zámek Hluboká zná asi každý. Mezi němé svědky historie neřadíme jen ty jmenované stavby, jejich množství je velké a kdyby nenastaly některé dějinné zvraty, bylo by jich ještě více. Němým svědkem je každý kostelík, každá kaplička, socha a i třeba náhrobek. Bohužel naše chování k odkazu našich předků je mnohdy dost otřesné, ale registruji změny k lepšímu
Chtěl bych zde popsat situaci na Jesenicku. Na Jesenicku, které leží na severní Moravě a ve Slezsku, jsem prožil většinu svého dosavadního života. Dost často jsem se procházel po zdejších horách a vesničkách. Při těch výletech člověk dost často našel základy zničených staveb, které zde zůstaly po německých osadnících. Nemusím ale chodit jen do lesa, můžu si zajet do okresního města Jeseník. Jeseník je pozoruhodné město, mohlo být opravdu hrozně moc malebným městem, to by se ale nesměly stát některé historické události.
Po odsunu Němců zde přišli lidé, kteří ke zdejšímu kraji neměli většinou vůbec žádný vztah. Mnozí sem přišli jen krást a ničit. Mnohé z nich při páchání loupeží chránila stranická legitimace KSČ. Po únorovém převratu se v celé republice začala "budovat nová společnost", která se měla odtrhnout od starých pořádků a zvyklostí. Na staré památky se v době komunistického režimu kašlalo a ty památky začaly chátrat. Na jesenickém Masarykově náměstí stály v minulosti krásné měšťanské domy. Po válce se lidi o ně přestali starat, komunsté je prostě nechtěli opravit a nějak rozumně využít a tak je raději zbourali a na jejich místě dnes stojí ohyzdné paneláky.
I v dnešní demokratické době mnohým lidem úcta k památkám nic neříká. Přesto pozoruji pozitivní změny. Rád bych zde pochválil hnutí Brontosaurus Jeseníky. Toto dobrovolnické hnutí vede mládež k lásce k Jeseníkám. Oceňuji, že zdejší Brontosauři jsou lidé, kteří dělají opravdu přínosnou práci (nejsou jak jiná ekologická hnutí, která jen tlachají). Členové tohoto hnutí opravují poškozené kapličky, vytvářejí naučné stezky a hlavně informují mladé lidi o historii kraje. Jejich práce je jistě náročná fyzicky a i časově, přesto to dělají s láskou. Takových lidí je vždy potřeba.
