Za císaře pána a jeho rodinu…

Kresba: Pepa Kudrna

Vzpomínka k 110. výročí popravy Josefa Kudrny

V květnu uplynulo 110 let od popravy vojáka Josefa Kudrny, který odmítl střílet na vlastní lidi. Jmenuji se stejně – a i když nevím jistě, zda jsme byli příbuzní, cítím potřebu jeho příběh připomínat. Protože může být i příběhem naší rodiny.

⸻

Jmenovec z Motola

Jmenuji se Josef Kudrna. Jako malý kluk z Košíř jsem se občas chlubil, že mám v Motole ulici pojmenovanou po sobě. Někdy si ze mě kvůli tomu dělali legraci – ale ten zvláštní pocit hrdosti ve mně zůstal.

Tehdy jsem netušil, že za tím jménem možná stojí skutečný osud. Možná byl tím Josefem mým prastrýcem. Možná jen vzdáleným příbuzným. A možná také ne. Ale jedno vím jistě – jeho čin stojí za připomenutí.

⸻

Rodinná nitka

Můj otec Antonín Kudrna se narodil v roce 1912 v Praze, jeho otec – tedy můj dědeček – se jmenoval Václav Kudrna. Při pátrání po rodových kořenech jsem narazil na jméno: Josef Kudrna, popravený voják rakousko-uherské armády v roce 1915.

Josef měl sedm sourozenců. Není vyloučeno – a je dokonce možné – že jedním z nich byl právě můj dědeček. Tehdejší rodinné vazby se často uchovávaly spíše v paměti než v matrikách. Ale příběh, který se ke mně dostal, mě zasáhl natolik, že cítím potřebu ho sdílet dál. Ne jako historik – ale jako někdo, koho to jméno stále oslovuje.

⸻

Historie jednoho odporu

Josef Kudrna se narodil 1. prosince 1881 v Postřižíně a sloužil u 102. pěšího pluku rakousko-uherské armády.

V květnu 1915 – v době, kdy byli vojáci nuceni nastoupit proti vlastním lidem – se Josef vzepřel. Odmítl rozkaz. Nezvedl zbraň. Nestřílel. Za tento vzdor byl postaven před polní soud.

Poprava byla vykonána 7. května 1915 na motolské pláni – veřejně, před zraky spolubojovníků. Jeho tělo spočinulo na Olšanských hřbitovech. V roce 1920, už v samostatném Československu, byl posmrtně rehabilitován. Rozsudek byl zrušen jako nedůvodný.

⸻

Paměť místa

Po válce vzniklo na motolském cvičišti pamětní místo – nejprve dřevěné, později kamenné. V roce 1935 zde byla slavnostně odhalena socha od Rudolfa Březy – právě 20. června, což bývá někdy mylně považováno za den Kudrnova úmrtí.

V roce 1940 sochu zničili nacisté. Po válce byla obnovena. A jméno Josef Kudrna přežívá dodnes – v názvu ulice Kudrnova v Praze 5 – Motole.

Pamětní místo v Motole dodnes připomíná odvahu muže, který řekl „ne“ v době, kdy takové slovo mohlo znamenat rozsudek smrti.

⸻

Dobový kontext

Podrobnosti o tehdejších událostech přináší článek Vojenského historického ústavu:

🔗 Poprava Josefa Kudrny, oběti rakouské vojenské justice

⸻

Tiché ne

Příběh Josefa Kudrny má stále co říci. Jsem jeho jmenovec. Možná příbuzný. Ale především někdo, kdo cítí povinnost i čest vyprávět ho dál.

Odvaha se neprojevuje vždy v boji. Někdy se projeví právě ve vzdoru.

V tichém, ale o to silnějším „ne“.

Ne ctižádosti. Ne strachu. Ne osudu, který mu vnucovali jiní.

A možná právě proto na něj nesmíme zapomenout.

Ne kvůli minulosti – ale kvůli budoucnosti. Naší i jejich.