Evidentně také patřím mezi ty, které revizoři opakovaně zcela ignorují. Jednou se mi dokonce stalo, že revizor zkontroloval celou tramvaj dvakrát tam a zpět, přičemž vynechal snad jenom mne. Teprve, když jsem se ho zeptal, jestli jsem neviditelný, tak si tu moji lítačku v mobilu, který jsem držel kvůli tomu celou dobu v ruce, konečně odpípl

„Vypadá to, že máte tajnou superschopnost neviditelnosti v MHD. Škoda, že se neaktivuje i u front v obchodech!“

Vážený pane Kudrno, výborný blog, hlavně ty kresby se mi moc líbí Jako nový kamarád Antonína Jelínka, vás vítám na blogu. Přál bych si, abychom si tykali, což mezi blogery a blogerkami bývá samozřejmostí. Ještě přeji povedený víkend bez kontroly - jakékoliv!

„Vážený pane Haslbauere, děkuji za krásná slova o mém blogu i kresbách. S tykáním samozřejmě nemám problém – vždyť jsme přece na blogu, kde žádné kontroly nejsou třeba! Přeji i Tobě povedený víkend, bez zbytečných starostí.“

Ahoj Pepo,

vítám Tě na v klubu "kecálků".

Ten článek má sílu a humor, kterým musi být vybaven každý cestující, vstoupívš do vagonu veřejné dopravy.

Za mně 1 s hvězdičkou.

Tony Jelínek

„Děkuji za uznání! Přesně tak – vagon veřejné dopravy je takový malý arénový turnaj života. Kdo nemá humor a pevné nervy, skončí v koutě vedle harmoniky nebo pod dohledem usměvavého revizora!“