Typické řešení problému rozvinuté socialistické společnosti. Nedostatek cukru způsobený špatným plánováním vyřešil kolektiv autora pokoutním rozvozem do garáže, předpokládám, že platbou byla protislužba...

Tenhle blog se autorovi nezdařil. Před každým zveřejněním je třeba si dohledat fakta. Ta hovoří jasně. Výroba cukru sice kolísá ale průměr se pohybuje kolem 550 tisíc tun. Je to víc než se u nás spotřebuje, protože spotřeba na hlavu je cca 35kg. Tuhle výrobu teď zastane 7 cukrovarů, z toho jsou 3 majitelů z Česka a o zbytek se dělí majitelé z Německa, Francie a Rakouska.

Doporučím vám k přečtení tohle. A pak něco plkejte.

https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/27794/1/Vyroba%20cukru%20v%20ceskych%20zemich%20drive%20a%20nyni.pdf

Moc si to nepamatuju ani jsem to nezjišťoval, ale je to špatně.

Geniální !

Těsně před revolucí bylo u nás asi 50 cukrovarů, které vyrobily okolo 520 000 tun cukru. Nyní je jich tuším 7, a vyrábějí nějakých 550 000 tun. Nebyla dřív někde nějaká chyba?

Přesně tak.

V roce 1989 jsme měli 52 cukrovarů: Vyrobeno 520.000 tun

V roce 2021 jsme měli 7 cukrovarů: Vyrobeno 624.000 tun

To myslím pro porovnání stačí co.

Všechny státy bojují o investice.A co je investice-odvod divident ze zisků z investic.Tak nepište paniku.

Prastaré ,,pořekadlo": ,,kdo holduje Frutě. potento se krutě". A ještě jeden dobovej vtípek: ,,Fidele, zasměj se, dostaneš cukrovar, ne, dva, ne, deset!", pravilN.S.CH. Fidel se rozchechtal. Představil si kyselý výraz ,,krásného Tonyho". Měl proč. Cukr z Kuby vytlačil ten náš z trhu, a nejen u nás. A i k nám se začal dovážet ten žlutej třtinovej od Fidela Jojo. Tak to bylo

Inu, německý Siemens má jednu z dceřinných společností v Sacramentu v Kalifornii a investoval do ní docela dost peněz - asi věděl, proč to dělá. On ten americký železniční trh je poněkud větší než ten celoevropský. A naše ČKD Sokolovo třeba do Indie skutečně lokomotivy v roce 1975 dodalo. Bylo to 12 "čmeláků", "dovolil" to tehdy Sovětský svaz na úkor dodávek týchž lokomotiv do SSSR a tudíž ČKD za tento skvělý kšeft nakonec obdrželo převoditelné rubly.

Nostalgie p.Komárka vždy pobaví. Nedalo mi to, podíval jsem se na nejnovější data toho cukrového absurdistánu. Podle zprávy Českomoravského cukrovarnického spolku činí průměrný vývoz cukru z ČR za poslední léta cca 300tis. tun. Dovoz průměrně 110tis. tun. ČR je ve výrobě cukru plně soběstačná a přebytečný cukr úspěšně vyváží. Ceny se samozřejmě řídí tržními mechanismy a obsahují veškeré náklady na výrobu a distribuci. Srovnání cen se zlatým socíkem provedl už p.Ziegler.

Pane Komárku, fakta jsou fakta a dojmy zase jen dojmy. A z těch občas lezou i průjmy.

Autor si ovšem sám odporuje. Jelikož jsme nebyli schopni se na vyspělých západních trzích prosadit s vyspělými technologiemi, tak jsme vyváželi cukr. Není však pravdou, že zákazníkům nechyběl. Ale chyběl, protože nebyly k dostání sirupy.