Hovězí šunku má Globus a je dobrá.....

Jsem ročník 1948, ale asi jsem žila v jiném Československu.

......Přidám také pár slov. JSem možná o málo starší než autor a měli jsme poměrně velký statek. V 58. jako poslední z vesnice musel otec vstoupit do JZD a představte si, já jsem z toho měl radost. Od dětství jen práce a práce. Už jsem chodil na střední školu, prázdniny...zase práce od rána do večera. Hlady jsme nikdy netrpěli, ale žilo se ve srovnání s dneškem podstatně skromněji. Pamatuji.....do 15 roků, než jsem odešel do světa, denně k večeři brambory a mléko, v létě kyška. Maso bylo převážně jen v neděli. Prase se zabíjelo jednou do roka, muselo to stačit. mezitím králík, nebo drůbež.

Když zmiňujete Novotného koloval vtip. V brzku bude masa dost. A lidé se ptali kudy do toho Brzku vede cesta !

Přežili jsme v pohodě i když to nebylo růžové, ale byli jsme mladí a hlavně......nemuseli jsme vstávat se strachem, kdy bude zase válka, jestli najdeme práci, jestli neskončíme jako bezdomovci a nebo oběť nějakého "psychicky" vyšinutého musulmana !

...neskutečný blábol

Proč myslíte? Jsou to autorovy vzpomínky,co je na nich špatného?Nebo máte jiné zkušenosti?

Za mne karma a souhlas. Ovšem jak tady píše p. Starý a jak zaznělo už dřív v diskuzích na toto téma, mimo Prahu byly problémy se zásobováním několikanásobně větší. Třeba ten zmíněný toaletní papír. Bydlel jsem v Praze, ale v době problému s toaleťákem jsem pracoval v jednotě kousek za Prahou. V Praze se někdy muselo jít třeba do dvou nebo třech obchodů, ale bez toaleťáku se člověk nevrátil. Do jednoty zásobované velkoobchodem Potraviny Beroun jsem čtvrt roku nedostal ani ruličku.

Vzpomínky na kvalitní rohlíky a jogurty mám také, ale taky to má háček. Některé prodejny byly z nějakého důvodu lépe zásobované (těžko říct, jestli byl vedoucí šikovnější, nebo politicky kovanější), daly se v nich koupit jogurty ve skle, křupavé rohlíky a housky apod.... V jiných prodejnách byly jen hrudkovité jogurty v kelímku a rohlíky nebo "hvězdičky" gumovější než dnešní "babišáky". Kdo si mohl "odskočit" z práce v pracovní době a oběhnout několik obchodů, přinesl kvalitní nákup. Kdo byl hlídanej píchačkama a do krámu se dostal až v pět hodin odpoledne, měl docela smůlu.

Dnešní vepřové konzervy jsou opravdu hrozné. Několik výrobců ale dělá ve skle lahůdku snad i lepší, než byla ta původní čínská. Cena je sice dvojnásobná oproti té drti z konzervy, ale v porovnání s průměrnou výplatou je levnější, než tehdejší Čína za dvacku.

Podle mých zkušeností, pane Karle, záleželo hlavně na tom, jak pracovitý byl vedoucí prodejny. Ve městě jsme měli několik prodejen Pramenu (pozdější Potraviny), ale chodila jsem ráda do jedné, kde se dalo koupit plno dobrých věcí včetně různých salátů, chlebíčků, zákusků... Také drogistické zboží. Pan vedoucí byl až tak šikovný, že předtím dával závodu do pořádku několik prodejen s mankem. V KSČ nebyl, jako byl například Menšík v seriálu Žena za pultem . A měli to ti vedoucí tenkrát mnohem horší v tom, že zboží mělo mnohem kratší data spotřeby i minimální trvanlivost. Takže se nedivím, že mnohdy k večeru už nebylo pečivo nebo jiné čerstvé zboží. A to mléčné výrobky (u pečiva nevím) se objednávalo a dováželo dvakrát denně. Ale tak to má být, vyprodat do mrtě, než vyhazovat nebo prodávat prošlé.

Velmi zajímaví příspěvek , pane autore, je jen trochu smůla , že popisujete doby minulé v Praze. Já jsem z města , které je od Prahy vzdáleno asi 30 km a mohu Vás ujistit, že např. zásobování a prodej masa v těchto dobách o kterých se zmiňujete ani zdaleka tak jednoduchá nebyla. Obchody s masem byly ve většině případů každé pondělky zavřeny, masem se tyto obchody zásobovaly jednou týdně a uzeninami také tak. Když byl obchod zavezen masem fronty byly vždy, kvalitní druhy masa byly velmi brzy vyprodány, zůstalo jenom to podřadnější ale to bylo k sehnání téměř vždy, podobné to bylo u uzenin . Úsměvná byla také situace, kdy se narazilo na kvalitní maso např. svíčková nebo hovězí zadní, byl kupující přinucen řezníkem koupit si i kus méně kvalitního masa-takhle to praktikovali alespoń u nás. Co se týká kvality, to se dá dnes těžko posoudit, řekl bych, že dnes jsme daleko mlsnější a prožranější a tenkrát jsme museli vzít co bylo a hlavně byli jsme mladší a hladovější (po všem)

My to máme do Prahy přes 80 kilometrů, ale zkušenost mám úplně stejnou. Do naší samoobsluhy vozili maso 2x týdně, v úterý a ve čtvrtek, ve 14 hodin. Mně práce končila v 16 hodin, takže když jsem dorazila do obchodu, pravidelně už mrazák s masem zíval prázdnotou. Také jsme měli ve městě asi dvě řeznictví, kde se šikovaly fronty už od páté ráno...

Až po 89. jsem se od odborníka z organizace obchodující s masem dozvěděla, že hovězí, které se u nás tehdy prodávalo, bylo z krav chovaných na mléko, jejichž maso se ve zbytku civilizované Evropy dával jen do psích konzerv.

K čemu je mi výběr z dvaceti šuntů? Stačil by mi výběr ze dvou kvalitních výrobků, tak jak to bývávalo kdysi. A ušetřil by se čas a prostory, na kterých nyní stojí super hyper. A myslím si, že kvalita se více a více snižuje. Jdu si koupit do Lidlu nanuka, který mi vždy chutnal a všem jsem říkala, že když nanuka, tak jedině v Lidlu. Ale ouha! Stejný obal, stejný název, ani cena myslím nešla nahoru - ale chuť úplně jiná, samozřejmě horší. Nebo to omílané pomazánkové máslo. Zklamala Choceň, zklamala mě i Olma. Před dvěma roky jsem nedala dopustit na pomazán. máslo z Lidlu. Chutnalo a možná ani škrob v něm nebyl. Ale dnes? Sice XXL a v akci za 19,90 (ty ceny jsou také prčovní, blbouni), ale chuť strašná. Kupuji už jen klasické máslo, z margarínů včetně Flory mám strach - ale to už je jiná kapitola. Vám karma!

Karma

Nechci tuto dlouhou zpravu rozebirat. Chtel bych upozornit, ze Praha asi nebyla Ceskoslovensko. V Uherskem Hradisti byly fronty na maso a nez se prislo na radu trvalo to az 24 hodin. Stridala se cela rodina. Ja jsem v tech frontach stal. Masne se rikalo kachlikarna. Krome kachliku na zdi tam nebylo nic. Ale maso bylo. V blizke dedine si pravidelne krava zlomila nohu a musela byt porazena. Maso bylo rozprodano v prodejne, ktere se rikalo "nucka" A i ty cinske konzervy jsou snad jen krasna vzpominka na mlada leta. Maso smrdelo po rybach. V Cine se krmilo rybi mouckou. V stare pisnicce se pravi: Za nasich maldych let bejval svet jako kvet...

Ve Vašem věku je normální, že se zhorší chuť, čich, sluch i zrak.

V mládí je všechno lepší.

Není pravdou, že v mládí je všechno lepší. Něco je lepší až je stáru. A chuťové buňky mají pamatováka!