Hospodaření bez dluhů by mělo být hlavní zásadou všech politiků

Města často hospodaří s dluhy. Politici by však měli hospodařit jen s tím, co vyberou od občanů. A těch peněz není málo. Zadlužovat budoucí generace je strašlivě nefér.

Komunální politiku sleduji více jak třináct let a čtyři roky jsem zastupitelem města Chrudim. Za tu dobu si všímám toho, že téma hospodaření příliš lidí nepálí. Politici si zvykli zadlužovat města a obce, tedy utrácet více než mají k dispozici, a vytvářet problém pro další generace. Je to takové „Po nás potopa“. A jak to tak vypadá, tak si na to zvykli i jejich voliči a nevnímají to jako problém. Přitom rozhodně není normální utrácet více peněz, než vám lidé ze svých peněženek svěří.

Vysoké dluhy trápí česká města

Chrudim je příkladem města, kde první polistopadový starosta města dokázal vytvořit velké rezervy prakticky o objemu jednoho ročního rozpočtu. Jeho nástupci je dokázali pořádně rozfofrovat, paradoxně byli převážně ze stran, které se deklarují jako zodpovědné a pravicové. Z jednoho ročního rozpočtu města navíc se tak stal dluh vyšší než sto milionu korun, což je pro okresní město velikosti Chrudimi nemalá částka.

Ve své odborné práci z roku 2013 na téma hospodaření měst jsem se věnoval ekonomickým ukazatelům jako jsou schodky měst, poměr investičních a provozních výdajů, skutečný výběr daně z nemovitosti, likvidita měst (jak dokáže město proměnit svůj majetek na peníze), dluh na jednoho obyvatel koalice hospodaří odpovědněji. Respektive hospodářské výsledky těchto měst jsou lepší. Jen si musím postesknout, že je škoda, že to neplatí pro Chrudim. Ale je fér říct, že to nemusí na 100 % dáno jen ideovou orientací vedení města, ale roli mohou hrát i další faktory. Města, v kterých vládne levice, mají vyšší zadluženost na obyvatele.

Zadlužování je často úplně zbytečné

Často můžeme sledovat fakt, že se politici snaží s dluhy, které paradoxně sami vytvoří, bojovat tak, že více zatíží obyvatele vyšší daní z nemovitosti. Takže nejen, že nejsou schopni hospodařit s tím, co jim lidé dají k dispozici, ale ještě navíc problém přenáší na ně. Tudy cesta rozhodně nevede. Města mnohdy utrácí peníze za zbytečné megalomanské projekty, prakticky jde o zbytečné „pomníky“ starostů, a dotují kde co. Jsem přesvědčený o tom, že úkolem města je starat se zejména o veřejný majetek. O to, aby byla veřejná prostranství upravená a čistá. Pokud to nejde jinak, tak o záležitosti jako je bezpečnost, jako jsou mateřské a základní školy nebo například o dostupnou zdravotní péči.

Avšak přes vysokou zadluženost českých měst existují příklady, kde dovedou hospodařit bez dluhů. Takové bychom měli následovat.