Zvýšení odvodů živnostníků rozpočet nezachrání. Hodně jich ale může otrávit

O snížení schodku státního rozpočtu se vláda Petra Fialy chce pokusit snížením výdajů a zvýšením příjmů. V médiích se začínají objevovat informace o jednotlivých opatřeních. Jedním z nich má být zvýšení sociálních odvodů OSVČ.

Premiér prohlásil, že na něm sice zatím není shoda, nicméně je třeba v obecné rovině nad výší odvodů uvažovat, mimo jiné kvůli důchodům pro živnostníky. Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková (KDU-ČSL) ovšem už dříve pro Českou televizi uvedla, že na zvýšení odvodu v koalici shoda je. Podle některých informací by se měl za tři roky zvýšit o 60 procent.

Vylepšení rozpočtové bilance je ale jedna věc, skutečný dopad takového opatření druhá. Jde totiž opravdu o radikální navýšení odvodů.

Pro nejmenší podnikatele je to další z řady špatných zpráv. Opět to zneatraktivní podnikání pro ty začínající a do jisté míry ‚otráví‘ ty stávající. V důsledku ‚otrávení‘ živnostníků bude jejich počet klesat, stejně tak můžeme předpokládat, že část podnikání se přesune do šedé zóny.

Opakuje se snaha srovnávat na jednu úroveň zaměstnance a OSVČ. Zaměstnanec je ale chráněn zákoníkem práce, OSVČ si musí práci sehnat, tu vykonat, vyfakturovat, vymoci její zaplacení, sledovat a dodržovat předpisy, v určitých případech se pravidelně vzdělávat a skládat zkoušky (třeba elektrikáři, revizní technici), sledovat konkurenci, přitom ručit veškerým svým majetkem (zaměstnanec při škodě do trojnásobku měsíční mzdy), nemá nárok na proplacení dovolené, nemá nárok na stravenky…

Srovnávací přístup vykopává stále příkopy mezi oběma tábory, ale my potřebujeme oba: OSVČ i zaměstnance.

Odvody navíc nejsou pro OSVČ nijak nízké, odvíjejí se přece od jejich příjmu, není tedy pravdou, že se bavíme o minimální částce, tj. v současnosti cca 6.000 Kč. I tak to není částka nijak zanedbatelná, odvíjí se od průměrné mzdy a vyvažuje například ručení celým majetkem v případě OSVČ nebo také nenárok na placenou dovolenou či na nemocenskou v prvních dvou týdnech nemoci a další. Zejména je ale třeba opětovně a konzistentně odmítnout srovnávání živnostníků a zaměstnanců. Jsou to dvě odlišné skupiny, které spolu nemají nic společného: Jde o závislou činnost a nezávislou činnost - každá má zcela jiné a zásadní právní dopady na jednotlivce.

A argumenty, které zpochybňují vládní rozpočtový kalkul, přidává i HR expert PKF Apogeo Group Jan Rechnovský: „To, že podnikatelé, včetně těch nejmenších, se musejí naučit vypořádat s rizikem, že ztratí majetek - v případě OSVČ celý - významně posiluje jejich schopnosti analytického uvažování, kritického myšlení. Podnikatel je samostatnější, lépe zvládá stresové situace, všímá si lépe příležitostí a v penězích vidí daleko častěji prostředek k investicím. Dokáže tvořit přidanou hodnotu většinou efektivněji než zaměstnanec. Navíc ví, že ve stáří jej důchod ze sociálního pojištění neuživí, a snaží se proto mnohem více zabezpečit na stáří vlastními penězi. Ve stejném duchu obvykle vychovává i své děti. To vše je pro ekonomiku přínosem, který vysoce převažuje nižší daňovou zátěž,“ zdůrazňuje Rechnovský a přidává ještě jeden podnět k úvahám: „V neposlední řadě má podnikatel i významný vliv na kvalitu demokracie. Je svobodnější a má menší tendenci naslouchat populismu a demagogii.“