Zúčtování s Trumpem…

Letošní americké volby byly   Demokraty  a později i samotným prezidentem  prezentovány  jako  všenárodní referendum o Donaldu  Trumpovi…

Pro  kandidáty   je to  jistě poněkud   nedůstojná  až trapná  záležitost, ale  zřejmě  šlo o realitu.

Výsledek je hodně, hodně   složitý  k jednoznačné interpretaci, ale pokud by v tom americké ringu musel podle  daných  pravidel   rozhodčí přece  jen  někomu zvednout ruku, byl by to nepochybně dost potlučený  prezident Trump.

Mé pocity v tomto případě  asi  úplně  nejlépe   vyjadřuje rčení -  Jedno oko se směje,  druhé pláče.

Popravdě, na amerického prezidenta mi přijde pan Trump  až přespříliš  kašpárkovitý, ale pořád lepší,  nežli tihle Demokrati  - americkou odrůdu  lepšolidi.

Nidy  jsem  toho   moc o USA nevěděl, úplně mi podstatnou část  života  stačilo, že  jsou  pevnou   hrází  proti komunismu. Ještě  před několika léty by mě  rozhodně nenapadlo, že jednou se   Američani, tak jako u nás, ocitnou v situaci,  kdy budou muset   volit výhradně   jen mezi větším a menším zlem…

Na tom těsném vítězství  Donalda  Trumpa si  především  cením, že bylo  dosaženo, opět  tak  jako u nás v případě Miloše Zemana, navzdory  masmédiím.

I přes  všechny  ty rozpaky se raduju,  jsem vděčný, že tak alespoň  tuzemští  novináři  přišli o příležitost  křepčit nad  tou  nadšeně  očekávanou volební  potupou  nenáviděného Trumpa, že si teď  budou  muset  dietně   vylepšovat náladu  jen tím  demokratickým Kongresem,  nově zvolenými    muslimkami , indiánkami  a  lesbou   +  guvernérem – homosexuálem.