Žlutí proti oranžovým aneb Zvolili jste si je!

Radim Jančura ve mně svými zkratkovitými  výlety do politiky nevzbuzuje ani tu nejmenší důvěru, ale co se týká   jeho žluté autobusové dopravy - to zase  všechna čest - to byla opravdovská sametová revoluce!

Nikde sice není krví psáno, že by pan Jančura nutně musel svůj fenomenální  autobusový  úspěch zopakovat i na železnici, nicméně, už jenom  s ohledem na ty jeho dosavadní nezpochybnitelné  úspěchy, by šanci, a nejenom on,  dostat měl - evidentně tady  přece nejde o nějakého naivního snílka.
Všichni, kdo alespoň občas jezdíme vlakem,  máme  dozajista  zkušenosti s tou obrovskou, nepřehlédnutelnou  zanedbaností. Asi jen hrstku z nás potěší, že povětšinou  jezdíme v téměř  starožitných vagónech, které při každém přibrzdění trhají uši.
Ano, občas se na regionálních tratích  objeví i takové  první vlaštovky modernizace. Ty nové soupravy ČD nesměle nahrazující  motoráčky, nevypadají na první pohled vůbec špatně, ale na to, že jsou zbrusu nové, je až nepochopitelné jak jsou hlučné  a mizerně odpérované. A to už vůbec nemluvím o Pendolínu  - tomu esu Českých drah, jehož fantasticky drahé pořízení a lopotné uvádění do provozu by zruinovalo každou jinou nestátní firmu.
Kraje se  nyní desetiletou smlouvou s ČD  chystají fakticky  zabetonovat současný prachmizerný stav - odmítají dát šanci konkurenci, která, alespoň na první pohled nabízí lacinější a slušnější  cestování.
Proč tak, tahle  vesměs oranžová vedení krajů, rozhodla  - zatím nedokáží  srozumitelně a jasně  vysvětlit. Nezbývá tedy než se jen domýšlet, že jde o především o politické rozhodnutí, že tak vycházejí vstříc svým bratránkům z odborů, kteří se racionálního podnikání, úspornosti a pořádku na dráze  obávají  jako čert kříže!
Je mi úplně fuk, zda  žlutý Radim Jančura, bude, či nebude organizovat nějakou  kampaň proti oranžovým, ale to, že  se tou smlouvou mezi kraji a ČSD   na  dlouhých deset let zmrazí  ty stávající, neúnosné  poměry -  to mě tedy fakt  mimořádně štve!