Zapomenutý - nezapomenutelný Martin Štěpánek

Kdyby tedy už  vůbec  nic jiného, tak jenom   fakt, že úspěšný, populární   herec ze slavné rodiny emigroval  ze znormalizované  ČSSR a v prvních letech  raději  živořil,  živil se manuální prací, je pozoruhodný, hodný úcty.

V neděli odpoledne jsem mezi  sportovními přenosy  náhodou  naladil pořad Chlap na tobogánu, věnovaný památce  herce, emigranta,  publicisty, ministra…Martina Štěpánka. Tak trochu  mi při sledování  bylo  stydno, že jsem na takovou osobnost  tak brzy málem  zapomněl.

Zmiňuju  dokument režiséra J. Lokaje z roku 2011. Každému, komu stejně jako mně premiéra unikla, tenhle zvláštní medailon vřele doporučuju, nejenom kvůli vzpomínce, ale  i pro  jeho  přesah.

Za  ironický  komentář  by jistě stál ten těžký, byť   jen lehce naznačený   bratrský konflikt mezi emigrantem Martinem a Petrem – svého času předsedou KSČ  v Národním divadle.

Ale   pro mne,  o mimořádně  pevném  charakteru, předvídavosti,  stejně nejlépe vypovídá ten   zaznamenaný  Štěpánkův  negativní postoj , z přelomu tisíciletí, k tak zvané televizní krizi.

Martin Štěpánek, nejenže se tehdy nevezl na vlně, ale naopak  si udělal spousty  nepřátel, když  veřejně  mluvil o podvodu,  manipulaci s veřejností, o falešných televizních  bojovnících za  svobodu slova, nezávislost…, o kalných vodách, o chátře…

Namísto zbytečných  slov, se dnes jen stačí  ohlednout  -   podívat, jak si  tihle kdysi  oslavovaní  revolucionáři   - falešní proroci, Českou televizí  nakonec  zprivatizovali, co  s ní za ta léta   provedli - provádějí.

Dovolím si  tvrdit, že nikdo téhle zvláštní  zemi víc neschází, nežli  osobnosti  intelektu, nevypočítavosti  a odvahy Martina Štěpánka!