Je pravda, že jsem nikdy nebyl členem Československo – amerického přátelství, ale takových oddaných kamarádů, zejména v době socialistického Československa, Američani tady určitě moc neměli…
Ti se začali hromadně rojit až někdy po 89., kdy se to už nejenom smělo, ale stalo se to i trendy.
Bývá smutné, když se k někomu upnete , a časem postupně sledujete jak to s ním jde z kopce. Někdy k tomu ani nepotřebujete lékařskou diagnózu. Jednou jsem náhodně potkal známého, ač si to nepřipouštěl, byl v příšerném stavu - smrt mu koukala z očí. Nepřežil týden….
Možná to momentálně ještě není tak úplně případ USA ale stejně vzpomínám , kdy jsem zaznamenal první příznaky té neodvratné, smrtelné choroby.
Patrně to bylo v časech konce vietnamské války, v době, kdy USA nechaly na holičkách miliony jihovietnamců, kteří jim bláhově uvěřili. Tehdy jsem snad poprvé zpozorněl.
Pravda, na chmurné myšlenky dal chvíli zapomenout prezident Reagan, který komunisty totálně uzbrojil. Když ekonomicky tragický Sovětský svaz nedokázal držet krok ani ve vojenské oblasti, celý ten východní blok se najednou rozpadl, jako domeček z karet.
Jenže, čas plynul nelítostně dál. Těch fatálních politických přešlapů USA řádově přibývá, už se mi ani nechce všechny ty maléry znovu konkrétně připomínat.
Přesto, myšlenka, že to s USA jednou skončí moc špatně, se mi reálně vynořila až v případě vcelku nenápadné prkotiny - když po dlouhých soudních řízení, nakonec americké soudy rozhodly, že známá firma musí obrovskou finanční částkou odškodnit zákazníka, který se v restauraci, vlastní neopatrností, polil horkou kávou.
Obávám se, že i když se to nezdá, mnohé detaily mají obrovskou vypovídací schopnost.
Do téhle kategorie řadím i tu včerejší informaci, že americká justice teď zase pracuje na tom, aby některé americké sportovní kluby, musely z dresů odstranit tradiční, tak zvaná rasistická loga, to jest třeba pěkný obrázek s indiánským náčelníkem.
Marně si lámu hlavu, marně pátrám, co je na tom rasistického, čím tímhle americké sportovní kluby uráží tyhle menšiny .
V konečném výsledku mi to přijde stejně tak padlé na hlavu - absurdní, jako mi kdysi přišel život v socialistickém Československu.
Ne, s USA to nemůže skončit dobře!
