Téměř vždy, když si postěžuju na veřejnoprávní televizi, či rozhlas, se určitě najde nějaký chytrák, který mi poradí, abych se tedy na zmíněné programy nedíval, nebo je neposlouchal, kdo, že mě prý k tomu nutí?!
Jistě, ale dokud se budou poplatky za ČRo a ČT objevovat na mých složenkách, asi tyhle nepochybně dobře míněné rady nedokážu zužitkovat...
Tentokrát jsem nechtěl vyvolávat žádný poprask, spíše si s příslušným rozhlasovým redaktorem vyříkat ty nepříjemné osobní pocity (neprofesionalita - tendenčnost)z poslechu Radiožurnálu.
Vypadalo to dost jednoduše. Na internetové stránky Radiožurnálu se lze dopracovat velice snadno. Dokonce i internetovou adresu příslušného redaktora (externího) Jana Bumby jsem objevil v mžiku a pustil se hned do psaní:
Pane Bumbo,
nemohu si pomoci, ale kdykoliv Vás v éteru zaslechnu, mám takový pocit, že jsem si špatně naladil, že poslouchám nějaké vysílání školního rozhlasu. Přesně tak infantilně na mne působí ten Váš styl publicistiky - otázky, které pokládáte hostům, závěry, které z jejich odpovědí vyvozujete.
To, že jsem se nechal vyprovokovat k této reakci, lze připsat na vrub dnešní polední relace (25.8.) v které jste se tak převelice snažil, doslova na lžíci vody, topit starostku Chomutova Řápkovou.
Paní starostka je mi tak říkajíc šumafuk - její fotku nemám na svém nočním stolku, ale zase tak jednoduché, jak jste tohle téma dnes pojednal, to rozhodně není. Zůstal ve mně takový nedobrý dojem, že Vám, více než o podstatu věci, šlo spíše o paní starostku, že nechcete zůstat stranou a tak jste si také kopl...
(Nejsem příliš nadšený ani z většiny Vašich kolegů - získal jsem pocit, že Radiožurnál se stal takovým bezpečným přístavem - azylem pro publicisty, kteří jinde neobstáli.)
To zmíněné klouzání po povrchu, mi - jako častému posluchači Radiožurnálu, zvláště pro Vás, přijde typické. Možná v tom není ani zlá vůle, jen ten akutní nedostatek znalosti reálného života. Možná by neškodilo, kdybyste na nějaký čas vypřáhnul - začal se kolem sebe pozorněji rozhlížet - a k té milované publicistice se opět vrátil až po letech, zkušenější, fundovanější, profesionálnější...
S pocitem dobře vykonané práce jsem potom klepl na políčko odeslat, ale objevil se požadavek - Zadejte své jméno v požadovaném znění. Prosím, ochotně jsem potom vyhověl i dalšímu požadavku - Vaše E - mailová adresa. Dál už to pro mne bylo čím dál složitější - nedokázal jsem odpovědět na dotaz po typu příchozích serverů - uvést server příchozí a odchozí pošty a i kdyby se mi to podařilo, zřejmě by na mne čekala ještě další úskalí - vyšetřování, neboť se už rýsovalo nachytané políčko "další". Redaktoři Radiožurnálu jsou opravdu dobře zabarikádováni, před svými posluchači. Popravdě, ani se tomu moc nedivím.
Připouštím, možná jsem opravdu až mimořádný počítačový primitiv, ale ani v občasném styku s úřady, na mne nikdo podobné detaily doposud nikdy nepožadoval.
Takže jsem, pane Bumbo, na tu internetovou komunikaci rezignoval a obracím se na Vás touto nesrovnatelně jednodušší formou dopisu.
J.Havránek
