Za Zemana bych ruku do ohně nedal, ale...

… nutno spravedlivě  uznat, že často  dokáže překvapit. Evidentně si  dobře  načasoval formu zrovna na 28. října…

Slavnostní večer moderoval takřka brilantně, nedal vážnou příležitost obligátním kritikům, kteří s nadějemi čekali na každé jeho škobrtnutí…

Výkon funkcí jistě  nelze poměřovat jen kvalitou projevů jednotlivých představitelů, ale stejně se mi při tom Zemanově rozšafném řečnění, vybavil úděsný   premiér Sobotka při  čtení  projevu u příležitosti  zahájení výstavy koček…Tomu se, milé děti, říká – Nebe a Dudy!

Prezident mě mile překvapil, že si také  vzpomněl -  vyznamenal  rakouské představitele, kteří se podíleli na vlídném přijetí – pomoci českým politickým emigrantům.

Už mnohem horší  to bylo  v případě oceněných režisérů Renče  a Sedláčka, kteří, pokud by se s Milošem osobně neznali, na nějaké státní vyznamenání by zřejmě  čekali  ještě dlouhatánské  roky…

Ale co naplat, na  kamarády nezapomínali ani Zemanovi  předchůdci. Kdyby  voliči  bývali zvolili prezidentem   Schwarzenberga, patrně by  byl zase  omedailován Hřebejk…  

Jak už jsem ale uvedl, nebylo to vůbec špatné,  ta úterní sláva mohla dopadnout, mnohem, mnohem hůře…

Autor: Josef Havránek | čtvrtek 30.10.2014 7:19 | karma článku: 34,12 | přečteno: 1893x