Za koho vlastně mluvíte - Vy šašci!

Je to zvláštní a určitě i nedobré, že mi to evropské společenství stále víc začíná připomínat jednu nechvalně známou firmu - ROH…

Svého času jsem své  občasné odborářství považoval za jistou formu kolaborace s režimem. Nikoliv kalibru členství u komunistů, či v  SČSP, ale přece jenom…

Střídavě jsem odborářem byl a zase nebyl. Ne, že bych se nechával zkorumpovat těmi levnějšími obědy, kolekcemi, atd., spíše jsem jen  nechtěl na sebe upozorňovat, dělat zbytečný rozruch.

Členem ROH jsem byl i v roce 89. Moc jsem se  tenkrát styděl, zvláště v těch listopadových dnech, kdy předsednictvo ROH, jménem  odborářů, halasně vyslovovalo důvěru rodné straně a odsuzovalo údajné pikle provokatérů  a pravicových síl.

Nemám to ve zvyku, možná to mnozí budou pokládat za poněkud opožděnou kuráž, ale tenkrát jsem se až tak naštval, že jsem překonal pohodlnost - lenost a  doporučeným dopisem, jsem se těch odborářských aparátčíků  zeptal, cosi ve stylu titulku - Za koho to vlastně mluvíte - Vy šašci!

Dost podobné pocity teď zase zažívám v souvislosti s tím krvavým incidentem mezi  aktivisty, kteří zorganizovali tu  údajnou  humanitární pomoc Gaze - Hamasu a Izraelem.

Netvrdím, že je úplně zbytečné prověřovat formu a adekvátnost zásahu izraelské armády, ale je zřejmé, že tahle  "pomoc"  byla od samého počátku organizovaná jako provokace, že organizátoři už předem kalkulovali s malérem, dokonce i  s  krveprolitím. Je smutnou skutečností, že se takové akce, krom náboženských fanatiků a dlouholetých, nesmiřitelných  nepřátel Izraele, zúčastnili i někteří evropští politici a novináři - včetně dvou z ČT.

Příslušné orgány EU teď vydávají mnohá jednostranná stanoviska - komuniké, hledají viníka výhradně na izraelské straně. Dle inovované Lisabonské smlouvy hovoří, mimo jiné,   také jménem České republiky  -   tedy i mým.

Znovu tak po letech zažívám ten pocit manipulace -  bezmoci - vzteku a musím se  těch profesionálních  Evropanů  znovu ptát - Za koho to vlastně mluvíte, Vy šašci?!