Vzpomínka na nejsmutnější etudu Vlasty Buriana

V padesátých letech byli čeští komunisti ještě jurové. Na  klopách  hrdě nosili stranické odznaky a všude  zdravili  Čest práci…

Ale, nic netrvá věčně. To postupné praskání ledů asi započalo  v kultuře. Dokazuje to i fakt, že  v  televizním, snad silvestrovském pořadu, se  po dlouhých letech, mohl  veřejnosti  znovu předvést Vlasta Burian.

V mých  cca  dvanácti  letech, mi tohle jméno nic neříkalo. Jeho předválečné filmy tehdy  nesměly z trezorů, ale celá naše rodina se na tu televizi  tentokrát  moc těšila…

Bohužel, nic z toho nebylo. Po tom obrovském očekávání se  na titěrné  obrazovce  objevil starej, opotřebovanej  člověk s tikem, který za neustálého posmrkávání předváděl krejčího, kterého při  šití  otravuje moucha…

Měl jsem z toho pocit  trapnosti a  jisté zklamání se nedalo přehlédnout  ani u rodičů…

Později jsem se doslechl, že Vlasta Burian byl v té době už po mrtvici, ale neodolal, se po těch letech zákazů znovu objevit na veřejnosti i v tomhle stavu…

Teprve až  po jeho smrti,  kdy se znovu mohly  promítat    tyhle  staré filmy, jsem mohl objevovat genialitu tohoto českého komika.