Vrah na svobodě ! Prý slavné vítězství !

Židé jsou známí jako  nepřekonatelní obchodníci. To, co se  však  tuto  středu odehrálo na izraelsko - libanonské hranici   vůbec nepůsobí jako dobrý obchod. Vždyť Izraelci tady  vyměnili  pět  vězněných   teroristů a ostatky dvou set arabských bojovníků za  mrtvá těla dvou  izraelských   záložáků.

Na straně nepřátel Izraele vyvolala tato transakce obrovskou euforii. Je  chápána jako projev  slabosti, přiznané porážky židovského státu.

Jedním z těch  propuštěných  je i  Samir Kuntar, který byl  odsouzen k doživotnímu trestu také za  zabiti  policisty   před očima jeho čtyřleté dcery, kterou potom umlátil pažbou pušky. Samir Kuntar  je nyní ve své rodné vsi  údajně velkolepě   oslavován jako národní hrdina.  

To, co teď především příslušníci Hizballáhu s takovou pompou oslavují, mi ani  při  vší vstřícnosti, rozhodně nepřipadá jako nějaké, natož pak slavné, vítězství. Považuji to  spíše za   velké, pro mnohé,   nesnadno  pochopitelné gesto Izraele.

Dost dobře  nerozumím tomu všeobecnému  nadšení  z tohoto zvláštního obchodu na arabské straně. O moc více  ani  nerozumím  tomu zmíněnému  gestu ze strany Izraele. Ale ta  doprovodná  slova  izraelského prezidenta  Perese, který podepsal milost a umožnil  tak  tu  pozoruhodnou  výměnu, na mě opravdu mimořádně zapůsobila:

„Propustit člověka, jako je Kuntar, je bolestné, ale stát má povinnost zajistit, aby se ostatky vojáků židovského státu vrátily domů."

Jaksi na mě  dýchla jiná, taková vznešenější,   životní kultura...