V tom novém roce by mně úplně stačilo, kdybychom nepřišli o rozum!

Doby novoročních předsevzetí a radostných očekávání u mne, zcela nenápadně, vystřídaly obavy z budoucnosti. Kde jen  jsou ty krásné staré časy snění, nadějí  - čekání na konec komunismu?

Když jsem se kdysi vracel v nádherné euforii do civilu, (z vojenské základní služby) myslel jsem si, že teď už budu na věky šťastný…

Tomu omylu jsem později, ještě intenzivněji propadl po Listopadu. Pocity stálého štěstí a spokojenosti zřejmě nepasují do kmenového repertoáru obyčejného člověka…

Od roku 2011 nečekám nic převratného. Stačilo by mi, kdyby vydržela ta současná nepříliš populární vládní koalice. Tedy nikoliv proto, že by byla tak bezvadná - ale nic lepšího, nadějnějšího se, bohužel, zatím nenabízí.

Bude to zřejmě záležet na nejslabším článku řetězu - VV, které mohou zpanikařit (už nyní se tak chvílemi děje) tím logickým poklesem preferencí. Stejně to byl od toho televizního vypravěče Johna husarský kousek, když se mu podařilo poplést až tolik voličů. Věčně ovšem ta chiméra Věcí Veřejných trvat opravdu nemůže - bylo by to jaksi proti přírodě…, tak proč se alespoň nepokusit odejít se ctí, pomoci dobré (veřejné) věci!

Jedno je jisté - ty marné nářky, hysterie médií a stížnosti většiny veřejnosti budou pokračovat i v roce 2011. Našinci sice povětšinou dobře chápou nutnost  uskromnit se, ale jen pokud se to nedotkne jich konkrétně!

Samozřejmě, že by se ty reformy, škrtání (podobně jako všechno jiné) dalo dělat lépe, rychleji,  ale vyhnout se těm nepříjemnostem stejně dost dobře nelze. Ostatně, téměř všechny ty nepopulární úsporná opatření, podnikají i ostatní země světa a to naprosto bez ohledu, zda je u moci pravice, či levice!

Raději to hodně zkrátím. Do toho nového roku 2011 si vlastně přeju jediné - abychom nepřišli o ty poslední zbytky rozumu!

Hodně štěstí a radosti všem lidem dobré vůle!