To úterní slovenské NE je jen prázdným gestem!

Asi nikdo znalý slovenských poměrů nepochybuje o tom, že jen za několik málo dní slovenský parlament ten příspěvek do záchranného fondu EU v řádu stovek milionů Euro, stejně nakonec schválí…

Marně proto hledám nějaké relevantní důvody k nějakému zděšení, či naopak k jásotu, pokud se ovšem snad někdo, na chvilku, nespokojí s tím pouhým gestem.

Česká republika, naštěstí, navzdory všem eurohujerům, není členem eurozóny a proto momentálně ještě nemusí řešit stejný problém jako Slovensko, ale o tom, že nás to v blízké budoucnosti nemine, není sporu.

Je nepochybné, že došlo na obavy ještě nedávno vysmívaných euroskeptiků. Dnes už se nikdo neohrazuje proti konstatování, že se Evropská unie ocitla ve velkém maléru a co je horší - nikde ani záblesk světla svědčícím o konci toho tunelu - jen samá špatná řešení…

Hodně se teď hovoří o solidaritě, prohlubování evropské integrace. Jenže, tedy alespoň z pohledu nás evropských outsiderů to není vůbec jednoduché. Jen velice nesnadno lze takové proklamace vnímat s pochopením.

Vždyť, proč se solidarizovat s nadnárodními bankami - společnostmi, které léta vydělávaly na spekulativních - bláznivých investicích. Tenkrát se s nikým nedělily, roky si vyplácely obrovské dividendy a teď, když jde do tuhého, máme za ně platit zase my?!

Opravdu lze od  nejchudších, vesměs těžce zadlužených zemí Evropské unie požadovat, aby přispívali těm zjevně neodpovědným, podvádějícím členským zemím EU - pomáhali jim udržovat zdejší nesrovnatelně vyšší životní úroveň…

To skutečně nejsou jednoduché úlohy - zadání , pokud si tedy nepleteme - nezaměňujeme tu jistě vznešenou a krásnou solidaritu s obyčejnou hloupostí!