Když jsem se v dětství ptal na působivé obrázky, které jsem občas zahlédl na tělech některých exoticky působících lidí, dostalo se mi odpovědi, že jde o tetování, v kterém se vyžívají především kriminálníci.
Dnes by byla odpověď určitě složitější. U nás sice lidé kradnú, nedodržují zákony, ale těch těžce potetovaných je už v současnosti tolik, že s tím původním vysvětlením o kriminálních, už člověk neobstojí.
Navzdory všem těm módním vlnám jsem si dodnes nedokázal k tetování vytvořit kladný vztah. V drtivé většině se mi ekluje, přijde mi jako prznění lidského těla.
Už před léty jsem se svěřoval, že kdybych se jednou probudil s tak potetovaným ksichtem, jakým se honosí bývalý český prezidentský kandidát, profesor Franz, nejspíše bych uvažoval o sebevraždě. Ten samý pocit jsem intenzivně zažíval v sobotu v přenosu z Londýna, při sledování americké výškařky.
Zřejmě to už bude alergie, neboť dokonce i u hanbatých obrázků, se mi v případě brutálně potetovaných nahotinek jaksi nedostavuje erotické napětí.
Jako celoživotní zastánce lidské svobody, zvláště pak v letních měsících, dost těžce nesu, když sleduju jak nepěkně dokážou lidé s tou svobodu, respektive se svým tělem, nakládat.
A tak, v koutku duše - ilegálně uvažuju, jestli by snad tohle sebepoškozování nemělo být trestný!
