Když se nám loni na jaře, také díky promtním dodávkám ochranných pomůcek z Číny, dařilo dusit pandemii, právem jsme se chlubili...
Ta euforie ale vydržela jen krátce, teď je spíše namístě zabývat se řešením tajenky - proč se z premiantů stali propadlíci, před kterými sousedé zavírají hranice.
Odpovědnost padá na vládu, ale ruku na srdce – opravdu si někdo myslí, že by to snad ta ukřičená opozice zvládala lépe?!
Vždyť to byla právě opozice, která koncem loňského jara, hystericky napadala vládu kvůli restrikcím, omezování tak zvaných lidských práv, právě opozice nekompromisně požadovala rozvolnění a to nejpozději hned!
Rovněž, jen obtížně lze zapomenout na to červnové - hlupácké loučení s covidem na pražském Karlově mostě, za hojné účasti a podpory opozičních politiků.
To, že se Česká republika s pandemií potýká o tolik hůře, nežli ostatní srovnatelné země, je smutný fakt. Odpovědi se mohou různit, ale osobně to připisuju stávající destrukční společenské atmosféře, plynoucí z neschopnosti vyrovnat se se svobodou, která nám v Listopadu 89, shodou okolnosti, spadla do klína.
Za nezanedbatelného přičinění hloupých politiků a médií, jsme tuhle svobodu – demokracii, časem úspěšně zdeformovali na karikatury. Nevěříme nikomu, nevěříme ničemu - stali jsme se mistry světa v despektu, posměchu, nadutosti, cynismu.
Jak známo, koronavir nejvíce škodí oslabeným jedincům a jak naznačuje i naše zkušenost, zřejmě i oslabené společnosti.
