Ten, kdo rozmlátil výkladní skříň České republiky...

Asi  ta vůbec nejvýstižnější charakteristika šéfa ČSSD je k dispozici  na NP od Astona, který  Paroubkovi  vyčítá, že vandalsky  rozbil výkladní skříň ČR a to  jenom proto, že za ní na něho nebylo  dost dobře vidět...

Raději, pro jistotu,  dovysvětlím, že tou výkladní skříní je nepochybně  míněno  předsednictví EU a že nejde jenom o nějaké  obyčejné  klukovské uličnictví. S Astonem lze také naprosto souhlasit v tom, že nyní už, bohužel,   nezbývá nic jiného, než co nejrychleji ty střepy uklidit, neboť v nepořádku a chaosu  to nejlépe vyhovuje  těm, kterým se slušní lidé už zdálky vyhýbají...

Tomu enormnímu spěchu s úklidem v případě ČSSD se vůbec  nedivím - kriminalisté tomu   říkají  zametání stop. Mnohem překvapivější je však ta  současná  aktivita Mirka Topolánka, který evidentně rezignoval na možnost, alespoň  - ve vší slušnosti,  dokončit zmíněné předsednictví EU a  pokusit se realizovat vládou již schválená protikrizová opatření. Namísto toho dělá vše, aby už co nejdříve donesl na Hrad patřičné množství poslaneckých podpisů a mohl tak co nejrychleji  vyklidit Strakovku.

Na první pohled tohle  chování   premiéra  postrádá logiku. Takovým lidsky pochopitelným postojem,  by nesporně  bylo  spíše pasivní přihlížení  - něco ve stylu - Tak si tedy snězte, co jste si navařili - ukažte, co   umíte, o co vám vlastně šlo!

Mirek Topolánek v čele předsednictví EU mnohé  z nás docela mile překvapil, přesvědčil, že se neztratí ani mezi těmi nejvyššími evropskými politiky, že přes všechny ty přešlapy, to  ani zdaleka není takový mamlas, jak ho do té doby líčila většina českých médií a politických odpůrců.Není to dozajista můj kůň, ale rozhodně bych ho nepodceňoval. Ta jeho současná hyperaktivita, která jemu osobně, ani jeho  nejbližším   nemůže  už nic podstatného přinést, musí mít jistě  v sobě nějakou tu  hlubší logiku a  evidentně to není strach  z toho rozbíječe výloh!

Zbývá mi  tak  už jen  jediné solidnější vysvětlení. Zřejmě jde o obavy z toho, co nastane v případě, že  se mu nepodaří rychle spáchat nějakou tu dohodu napříč poltickým spektrem a kormidlo se tak zcela  nekontrolovaně ocitne v rukou  prezidenta Klause.

Přiznám se, že tak nějak nedokážu dost dobře posoudit, zda, v takovém případě, jde  jenom o přehnanou  fobii,  nebo zcela  opodstatněné obavy Mirka Topolánka  z Václava Klause...