Tak tomu se, milé děti, říká politika

Jestliže jsem někdy něco V. Klausovi vyčítal, byla to ta jeho ochota podat si ruku prakticky s kýmkoliv. Nelze se proto ani divit,  jaký rozruch  vyvolalo  prezidentovo rozhodnutí nepřijmout Lukašenka.  

Je komické, že asi úplně  nejvíce jsou tímto gestem rozhořčeny zrovna ty partičky, které by, ještě před docela krátkým časem, byli schopny, za podání ruky běloruskému prezidentovi, Klause  kamenovat. Aby té srandy nebylo snad  dost, Lukašenka do Prahy, jako na potvoru, oficiálně pozval důvěrný přítel V.Havla -  ministr Schwarzenberg!

Docela by mne zajímalo, zda by byl  Václav Havel v této konkrétní  záležitost  povolnější a také, zda by se v případě té demonstrované  ignorace Lukašenka, rovněž stal takovým terčem útoků. Ano, rozumím tomu, když dva dělají totéž, nemusí to být totéž!

Tak tomu se, milé děti, říká  česká politika...