Hitler říkal, že německým Árijcům nejbližší jsou Arabové. Merkelová jen tuto myšlenku uvádí do praxe a zhýčkané německé Árijce obohacuje novou krví, aby se jim vrátil bojovný Teutonský duch.

Člověk je tvor teritoriální, svůj životní prostor si prostě za normálních okolností chrání.

Akademické bláboly typu "kdo je to my" jsou v tomto okamžiku naprosto zbytečné.

První a akčnější bere vše. Takže přijdou-li akčnější, tvrdší a všeho schopnější než my, kdo tu žijeme po generace, dlouho tu doma nebudeme. Času si to uvědomit, je stále méně (a některým našim sousedům už zřejmě vypršel).

Byli jsme z hlediska paměti posledních generací první (historicky samozřejmě ne, ale to dnes není podstatné), ovšem pokud rezignujeme, na pásce nakonec zvítězí jiní.

a kdo je to my???

My.

Děsí mě pohled na Německo, které už zřejmě nepatří Němcům - a to je teprve začátek. Voda stoupá...

dokud je to jen voda, pořád je dobře

Zeman si s váma hraje jako kočka s hejnem navalených myší...

..... nepochopil !,- ....MY si hrajem se Zemanem a zatím poslouchá !

JE

Poslouchal jsem dnes Fica V kostce: nemůžeme a nesmíme připustit vznik CIZÍCH komunit, které neuznávají naše zákony a naše hodnoty. Kdo sledoval, ví o čem byla řeč. Též oznámil, že je varování od něm. tajných služeb o reálné hrozbě v Evropě před akcemi, jež mohou předčit i 11. září v USA

Záleží na tom, o čem přesně se bavíme. Náš kus planety nebo země jako taková, krajina a voda a luft, hory od špiček ke kořenům a tak, ty ničí asi být ani nemohou. Ale domy, silnice a vlastně všechno vytvořené, všechno to lidem užitečné, to naše je. Něco jsme stvořili sami, většinu zdědili a něco i třeba ukořistili, ale výsledky lidské práce mají trvanlivost v řádu desítek let. Je úplně jedno, co tu bylo před stovkou let a čí to bylo. Buď už se to v prach obrátilo, nebo dalo tolik práce to uchovat do dnešního dne, že už na to nikdo jiný nemá nárok. Takhle vnímám NAŠI zemi. A ta patří nám všem žijícím ve společenství, které tu tvoří hodnoty umožňující život.

Ať přijde kdokoliv odkudkoliv, může se po dobrém zkusit přidat. Za čas to bude trochu i jeho, trochu víc to bude jeho děcek, a u vnoučat už to bude jejich země se vším všudy.

Toliko můj osobní názor. Souhlasit s tím nikdo nemusí.

Mít jako společný jmenovatel nějaké navzájem sdílené hodnoty, to už není tak špatná myšlenka. Ale obávám se, že i taková rétorika je zneužitelná.

Tato země je naše a proto nemá nikdo právo zvenčí nám diktovat, jestli tady budeme, či nebudeme mít multikulturní společnost. Stejně tak ale nemá nikdo právo (ani prezident, ani vláda), rozhodovat v této zásadní záležitosti za celý národ. Vyplývá z toho jediné - r e f e r e n d u m.

Referendum o čem? Zda přijímat uprchlíky? Vždy jsme nějaké přijímali. Hodně jich sem třeba přišlo koncem třicátých let z Německa. Nebo v devadesátých letech z bývalé Jugoslávie.

Nebo jestli přijímat pouze uprchlíky do určitého množství? To je taky ošemetné, protože časy se mění. Nebo jestli přijímat pouze uprchlíky určité víry? Jaké? A jak se to spolehlivě zjistí? A co když se to bude obcházet?

Nebo jestli každý uprchlík musí projít testem DNA a podle "přísad" se určí, zda sem může? Nebo ještě nějakou větší pitomost?

...někteří diskutující, kterým pojem vlast je nicneříkajícím slůvkem, jsou asi zastánci celosvětové globalizace...

Pojem vlast je hezký, byť zneužitelný pojem. A hrozně se mi líbí spojení "vlast nám propůjčená".

NASE je tech,

kteri na ni v potu tvare a ducha pracovali. Pradedu, dedu, otcu. A synu a dcer, kteri zatim jen hledi na ruce otcu a matek, ci do jejich zapisniku. A zen, ktere jsou jejich inspiraci a podporou.

Takže uprchlíci, kteří zde pracují, mohou být v pohodě. Nebo zde museli pracovat i jejich rodiče a prarodiče? V tom případě budou mít problém i bývalí emigranti či smíšená manželství. Atd.