Svět patří puberťákům!

Kdesi jsem zahlédl obrázek lavičky údajně speciálně konstruované pro puberťáky, kteří  často sedají na opěradla běžných laviček - s botami   na  ploše, kde normálně  sedávají všichni ti nedostatečně kreativní  nepuberťáci…

Taky si vzpomínám, že jsem v těch telecích letech občas sedával podobně frajersky. To bylo ještě v časech totality, tehdy nám ovšem  spoluobčané jen  nadávali, stěžovali si na nás, než aby se pořádně zamysleli, vymýšleli pro nás - mladé blbce - speciální lavičky…

Zmíněné lavičky pro puberťáky instalují  někde v okolí Zlína, ale ta geniální myšlenka prý pochází z Německa. Často tam teď jezdím a všímám si, že tady se věnují puberťákům opravdu s maximálním nasazením - důsledně.

V městských dopravních prostředcích je už většina čalouněných potahů rovnou vybavená potisky všelijakých divoce barevných cákanců, aby nelákaly sprejery a nová skla oken jsou zase pořizovaná s bílými nátisky, aby odradily puberťáky  vyrývat  tam nejrůznější symboly…

Hezké, vkusné to tedy rozhodně není, kazí to kulturu cestování a taky  výhled, ale funguje to - pokud mohu soudit, těch výtvarných výbojů mladých, nadějných sprejerů a rytců skutečně výrazně ubývá.

Zřejmě to bude věkem, zkostnatělým myšlením, ale pořád se nějak  nemohu ubránit myšlence, zda by snad nebylo správnější, důsledně vyžadovat dodržování pravidel,  puberťáky raději usměrňovat, vychovávat, než jim hloupě  ustupovat - tak zbaběle se přizpůsobovat tomu jejich přírodou danému  pominutí smyslů, z kterého většina z nich, naštěstí, za nějaký čas  stejně  vyroste…