Zatímco němečtí Piráti už dávno, logicky, zmizeli v propadlišti dějin, o těch českých se teď pořád ještě mluví a často i s plnou vážností…
Zřejmě je to výchovou od raného dětství, kdy se dětičky zabavují nejrůznějšími šidítky. Obávám se, že nezanedbatelná část populace vydrží s těmi šidítky až do konce svého života.
Je rovněž přirozené, že se lidé věčně upínají k všelijakým nadějím, chtějí věřit. Dost dobře tomu nerozumím, ale tihle Piráti se momentálně trefili do lidového vkusu – okouzlili takřka 12 procent českých voličů.
Je mi jasný, že veškeré, sebesilnější argumenty proti líbivým anarchistům nezaberou, že se pravda – ten jejich fantasmagorismus zase potvrdí až po letech. Dokud si spoluobčané sami nesednou na rozpálenou plotnu, zřejmě neuvěří, že zase nalítli…
K prozření dozajista nepomůže ani ten nedávno publikovaný - příznačný pirátský příběh poslance Vymazala – nedostudovaného, neúnavného bojovníka za legalizaci marihuany, který v erárním poslaneckém bytě „těžil“ kryptoměny a obrovskou spotřebu elektřiny potom „chytře“ vysvětloval neúnosnou zimou, který si také za svou asistentku „překvapivě“ vybral švagrovou…
Jak vidno, v Poslanecké sněmovně, díky módním Pirátům, konečně zavál ten dlouho očekávaný nový, svěží vítr…: - )
Veselme se!
