Soudruh Huml aneb Starého psa...

Když jsem minule popisoval roztržku mezi Stanislavem Humlem a vedením VV, ani jsem raději nezmínil ten oficiálně uváděný důvod - spor o třetí odboj, účast předsedy na pohřbu Milana Paumera.

Přišel mi totiž téměř komický. Vyjádřil jsem tehdy  přesvědčení, že tím skutečným motivem jsou nejspíše nenaplněné ambice S. Humla.

Přesto někteří čtenáři v diskusi neopomněli připomenout minulost pana Humla, kladli si otázku, co lze vlastně čekat od toho starého komunisty, esenbáka - cosi ve stylu známého povzdechu - Starého psa novým kouskům nenaučíš!

Popravdě, nevím téměř nic o minulosti toho zřejmě ambiciózního poslance VV, ale ani by mne zase moc nepřekvapilo, pokud by byla opravdu tak dinosauří - mám -li použít ten atraktivní slovník Věcí veřejných…

Přestože cítím jistý rozdíl mezi esenbákem a estébákem, také se značnou nedůvěrou hledím na lidi, kteří v těch armádních a policejních uniformách sloužili odpudivému režimu, o lidech vybavených rudou legitimací, ani nemluvě…

Mám rád věci uspořádané, do sebe pěkně zapadající. A také - co víc o lidech vypovídá, než jejich minulost! Nicméně, bohužel, ani na to není úplně vždy stoprocentní spolehnutí…

V těchto dnech, kdy se  začíná vzpomínat 21. srpen 1968, se mi vybavila vzpomínka na MUDr. Františka Kriegla. Na toho starého bolševika, (v Únoru 48 zástupce velitele LM) který se v té nejkritičtější srpnové situaci projevil jako jeden z nejstatečnějších politiků české historie - když dokázal potlačit pud sebezáchovy a otevřeně plivnout agresorům do tváře! Určitě  tehdy existovali politici   ddisponující  nesrovnatelně slušnějším  životopisem, než doktor Kriegel, ale...

Moc nerad bych nejrůznějším kolaborantům, lidem s hnusnou minulostí, dělal nějakého toho advokáta. Většina těch paušalizujících závěrů sedí. Nicméně, přece jenom trochu pozor - úplně všechno zase nemusí být tak jednoduché, jak to po první pohled vypadá...