Socialismus - smiřte se už s tím, že ta drůbežárna zkrachovala!

Minulý týden hned několik místních blogerů převzalo roli soft advokátů minulého režimu. Prý to tehdy nebylo ani zdaleka tak zlé…

Jsem opačného názoru. Vysvětlení, seznam všech těch komunistických smrtelných hříchů, by vydal na tlustou knihu. Snad tedy někdy jindy. Mohu jen zopakovat to, co jsem vděčně sděloval v momentu toho  působivého kolapsu komunistického systému, před těmi více než dvaceti lety. Jsem šťastný člověk, splnil se mi životní sen, teď už můžu klidně umřít…

Je mi ovšem jasné, že nejsme všichni stejní, nevyznáváme stejné hodnoty - ideály. Každý z nás si hýčká své vlastní představy o spokojeném životě.

Nejsem zase takové monstrum, abych těm slepičkám navyklým životu v klícce se zajištěnou pravidelnou dodávkou pití a krmiva, snad vyčítal, že je poněkud děsí život v té drsné svobodě, kde občas také mrzne, prší a ani s tím zrním to v moha případech není tak jednoduché, jako kdysi…

Jenže, milí - zlatí, co s tím, když ta grandiózní drůbežárna zkrachovala…