Už několikrát jsem si na sebe postěžoval , skrze ten despekt k autoritám. Několikrát jsem ironickými poznámkami častoval i Václava Klause, kterého považuju za našeho zdaleka nejschopnějšího politika – státníka...
Stalo se tak i po jednom kongresu ODS, kdy už nekandidující Klaus označil nově zvoleného předsedu M. Topolánka za dutého Topola…
S odstupem let se tak zrodil úsměvný paradox – zatímco jsem kdysi tuhle Klausovu poznámku považoval za vrcholně netaktní, dnes bych mu zase vyčetl, že byl tehdy až přespříliš decentní, že nás před dutým Topolem nevaroval s patřičnou razancí. : - )
Naštěstí, můžeme si k tomu gratulovat, Topolánek už hraje v politice, do které se tak idiotsky vrátil, jen roli trapného kašpárka. Kdysi, údajně čerstvý vánek Topolánek dnes ze všeho nejvíc připomíná páchnoucí stoku. Pro smích je jak ostatním politikům, tak i voličům.
Těm jeho přisprostlým, silácky – trapným výrokům, jimiž se pokouší v české politice znovu uplatnit, se snad už ani nejde jen shovívavě usmívat.
Ten sešup - pád na držku kdysi českého premiéra, je více téma pro psychiatra, nežli blogera, který teď, zase jen s otevřenou hubou, sleduje, jak se ten zoufalec momentálně vžívá do role obhájce, zřejmě nemocného, patologicky zvracejícího ódeesáckého funkcionáře Langa, vyzývajícího k podřezání prezidenta a vybraných poslanců.
To jsou ale konce!
