Šmarda aneb Sociální demokrati jsou lidé zvláštního ražení

Je pravdou, že  původně  tohle o sobě, když se jim ještě dařilo,  hrdě vyhlašovali  komunisti. Něco na tom nepochybně  bylo. Aby se lidé chovali jako divá zvěř, je nepochybně  třeba  zvláštního ražení…

To  mé  zmíněné -  zvláštní ražení sociálních demokratů má pochopitelně výrazně  jiný odstín šedi. Bývám k politikům, napříč  stranami, enormně kritický. Za svatého nepovažuju žádného z nich, ba ani uctívaného Václava Havla, těch opravdu dobrých napočítám na prstech jedné ruky,  ale, tak nějak soukromně, bez  potvrzených vědeckých studií, mi  přijde, že procentuálně , úplně nejvíc těch politických šmejdů  nosí, či nosilo  legitimaci ČSSD.

Nechci se přít, natož pak  sestavovat  dlouhatánské seznamy  oranžgutánů. Tak to prostě vidím, cítím…

Už jsem tohle  vědecky zajímavé  téma několikrát nakousl a  nyní si mi znovu, intenzivně  vybavilo v souvislosti s uchazečem o post ministra kultury Šmardy -  odvážného chlápka, co si tolik troufá, přestože mu chybí patřičné vzdělání, praxe.

Jistě, na tom by také nebylo v ČR zase nic až tak zvláštního – takových je!,  ale tenhle  Šmarda mě zaujal  především tim svým  mnohokrát  opakovaným výrokem, parafrázuju:

Rozhodně nemám žádné osobní ambice, já se na to ministerstvo  určitě nijak necpu, ale na druhé straně -  ČSSD má jednoznačně  nárok jmenovat do funkcí osoby dle svého rozhodnutí a pokud ji to nebude umožněno,(Smarda se  nestane  ministrem) její účast v koaliční vládě ztrácí definitivně  smysl!

Prostě,  neprůstřelné, neosobní, chytrácké   stanovisko, pronášené se sympatickým, chytráckým  úsměvem  typického sociálního demokrata!