Slavnostní zahájení Olympiády - není to fér...

…že o tom píšu zrovna já, který ty  slavnostní ceremoniály obvykle  pomíjí, neboť mi  přijdou  příliš pompézní, snobské…

Tentokrát jsem to slavnostní zahájení OH, ani dost dobře nevím proč, absolvoval téměř až do samého konce. Ani s tou polopatickou pomocí několika televizních komentátorů, jsem mnohé děje toho televizního přenosu úplně nepochopil, ale jsem si jistý, že  jsem určitě nebyl jediný…
Především jsem nepochopil, proč nešlo  jen o  oslavu obecně  ušlechtilých principů, ale spíše o didaktické pásmo, sice plné velkolepých efektů, ale přece jenom poněkud sobecky věnované hostitelské zemi.
Hlavně jsem ale nepochopil, proč se pořadatelé - organizační výbor OH tak tvrdošíjně bránil a brání i jen té  minutové vzpomínce, uctění památky zavražděných izraelských olympioniků …
Nedovedu si totiž představit účinnější, působivější gesto - než takové decentní, tiché  odsouzení zhoubného fanatismu, terorismu, než by byla tahle pieta…
Jenže, jak už to na tomto světě chodí, zase zvítězili tihle úžasní  diplomaté! Vzhledem k tomu, že šlo o Mnichov, tak  to mnohé z nás zase až tolik nepřekvapilo...