Jaroslav Kubera patří mezi těch několik málo českých politiků, (lze je spočítat na prstech jediné ruky) kteří ve mně ještě pořád vyvolávají jakési sympatie…
Tentokrát mě však těžce zklamal, když ve článku pro Pravý břeh - Komunismus je na dosah? varuje před návratem do minulosti - k socialismu…
Uvádí aktuální, konkrétní příklady tohoto současného trendu - směřování české společnosti:
Postupné omezování svobody, návrat k neskutečné byrokracii, posilování úlohy státu v oblastech které mu nepřísluší…
Výrazný nárůst všemožných „dobráků“ -
„…kteří nabyli dojmu, že byli povoláni k plnění historického úkolu pomáhat lidem, aby žili správně. Jedna část se usadila v neziskových organizacích, které konají dobro tím, že na léta zastavují stavby silnic, dálnic a jiných staveb. Dalším se podařilo získat funkci, ke které náleží kulaté razítko – a to má často sílu jaderné zbraně.“
Ostatně, zde je to kompletní Kuberovo varování.
Což o to, názorově se senátorem souhlasím, také cítím to reálné nebezpečí návratu...
Ale teď už konečně k tomu zklamání.
Problém spočívá v tom, že Jaroslav Kubera byl vždy tak říkajíc od rány, nikdy si nebral servítky…
V těchto souvislostech však najednou Kubera píše o „dobrácích“, respektive o dobrotrusech, což zní, uznejte, přímo hrozně!
A to přesto, že pro tuhle kategorii zmiňovaných „dobráků“ existuje naprosto přesné, vše říkající, zlidovělé označení - dobroserové!
Je to pro mne velké zklamání, že dokonce i senátor - kovboj Kubera, až takto trapně vyměkl…
