Rusnokova mission impossible

Když svého času prezident Klaus požádal představitele ČSSD o stojedna podpisů poslanců stvrzují podporu budoucí sociálnědemokratické vládě, byl z toho skandál, mluvilo se o  neslýchaném  pošlapání Ústavy ČR…

Zejména redaktory veřejnoprávních médií z toho tenkrát mohla  klepnout  Pepka, se svými kamarádičky v televizních a rozhlasových studiích - takřka  denně  z  Klause šíleli…
ČSSD v té době hluboké politické krize, kdy se její popularita pohybovala jen v řádu jednotek  procent, nakonec ty potřebné  poslanecké podpisy schrastila  a Klaus - čestný předseda pravicové  ODS -  zásadní oponent socialistické ideologie, poté, bez  váhání vládu ČSSD jmenoval.
Možná se skřípějícími zuby, ale jmenoval -  respektoval dané  demokratické principy, přestože popularita sociálních demokratů, se v té době pohybovala na samém dnu, pokud si dobře vzpomínám,  ve volbách do Senátu ČSSD  tehdy nezískala snad  ani  jediný mandát a myslitel  Standa Gross  hned  kreativně navrhoval zrušení Senátu…
Časy se mění a obávám se, že nikoliv k lepšímu. Novému prezidentovi Zemanovi, teď  už nestačilo ani těch stojedna poslaneckých hlasů a klidně si nabobsky najmenoval vlastní vládu. Teprve až  potom začal přemýšlet jak to udělat, aby  jeho vláda získala  také tu  potřebnou většinu ve Sněmovně.
Když se to nyní stále více  ukazuje jako mission  impossible, Zemanův   upovídaný kancléř začal  naznačovat, že pokud ta Rusnokova, respektive Zemanova vláda v Parlamentu neprojde, zřejmě prezidentovi nezbude nic jiného, než se znovu zabývat těmi podpisy stojedna poslanců, stvrzující podporu  koaliční vládě  M. Němcové.
Asi bych se měl radovat, že Miloš Zeman po nějakém čase, přece jenom prozřel, přišel k rozumu. Jenže, ty jeho náznaky se mi spíše jeví jako výhružka - vydírání ČSSD, nežli solidní plán na řešení současné krize legální cestou…