Rubikova kostka

Rubikovu kostku jsem poprvé držel  v ruce  tak někdy v pětatřiceti. Asi po hodině jsem pochopil, že se ke mně dostala až  příliš pozdě. I kdybych se dožil toho průměrného věku, za těch dalších mizernejch 35 let bych ji stejně nedokázal složit…

Když se tu a tam dozvídám, že někteří - ještě snad lidé - umí ten rébus vyřešit v řádu minut, či dokonce vteřin, vzbuzuje to ve mně hlubokou úctu, ale hlavu si z toho zase příliš nedělám - spím docela dobře.

Každý přece máme nějaký ten svůj specifický talent - buňky. Já například válím Člověče nezlob se!, a taky jsem nedostižnej v tom - Porovnej oba obrázky a najdi pět rozdílů…

Tak, proč si zbytečně  kazit život  nějakejma   komplexama!