Rozhlasový NeUrválek v sukních

Že ale tahle  redaktorka  Bastlová  dokáže tlačit na pilu! Pokaždý,  když  tu  snad bývalou sporťačku   zaslechnu, okamžitě  se  mi vybaví  archivní   záznamy z procesů padesátých let. Prostě vyloženej  talent!

Tedy, nejsem  šílenej,  abych  ty  pořady  –  výslechy typu  Dvacet  minut  Radiožurnálu   cíleně  vyhledával, dobrovolně  poslouchal, ale mám problémy se spaním…

 Osvědčilo se mi usínat při puštěném rádiu, nejraději s  klasickou  hudbou. Kdysi  jsem si  k k tomu účelu  ladil  Vltavu, ale po  redakčním  puči, tady namísto poklidné vážné hudby, zrovna  kolem  půlnoci,  začali  uvádět  jakési  experimenty soudobých  skladatelů. Tedy nechci kritizovat  moderní  umění, nicméně usínat  při zvucích  připomínající otvírání  skřípajících dveří, se fakt nedá  a tak jsem přesedlal na Radiožurnál.

V čase  mého  usínání  tady obvykle pouštějí  nekonfliktní muziku a nějaké  reprízy. Takže dobrý, pokud  ovšem  dokážu  usnout   ještě před  popůlnočním  opakování  těch  -  Dvaceti minut   Radiožurnálu, obvykle moderovaných vzpomínanou     politicky  umanutou redaktorkou, pravidelně   vyvolávající  ty děsivé  vzpomínky na vyšetřovatele StB, na  Urválka…

Tak to  už je   snad lepší poslouchat  to   otvírání skřípějících dveří…

Není žádným  tajemstvím, že ve veřejnoprávních médiích  působí davy nejrůznějších propagandistů, politických lobbistů, ale jen tahle nadějná redaktorka  ve mně  pokaždý  dokáže  vyvolat  dojem, že by dokázala  pana  premiéra i s panem  prezidentem -  zardousit  vlastníma rukama...: - )