Rorýsi dokážou usnout za letu. Kam se hrabou na Schwarzenberga!

Před chvílí ke mně vrazil kluk, celej nadšenej, že kdesi na internetu objevil nějaké ptáky - rorýse, či co, kteří dokážou  spát i za letu. Inu, děti!

Obvykle jen nerad hasím tohle dětské nadšení z objevování světa, ale vypadlo to ze mne úplně automaticky: “No a co - takovej Schwarzenberg dokáže klidně spát i za  mnohem významnějších okolností…"

Dodatečně mi přišlo líto, že jsem toho dobrovolného zpravodaje  tak odbyl, téměř setřel. Chystám se to co nejdříve napravit nějakou tou zmrzlinou, nebo šílenou historkou…

Když tak o tom přemýšlím , zřejmě šlo o bezděčnou reakci, nejspíše závist. Na rozdíl od jmenovaných, totiž nedokážu usnout nejen za letu, ale ani ve vlaku, v autobusu, natož pak na nějakém jednání. I na té úplně nejzdravější matraci se dlouho převaluju, než konečně na pár hodin zaberu.

Je mi z toho docela stydno. Lidi by si, fakt, neměli  ty své  mindráky odreagovávat na dětech...