Rok za poškození Lavičky Václava Havla

Někdy začátkem šedesátých let jsem ve filmovém klubu viděl dokument z Budapešti, kde „kontrarevolucionáři“ za jásotu davů strhávali z budov rudé, pěticípé hvězdy. Byla to nádherná, nezapomenutelná podívaná...

Při mém věčném  pesimismu bych to nikdy nečekal, ale v šedesátémosmém jsem na vlastní kůži zažil reprízu, když navzdory manévrům okupačních sovětských tanků, stateční lidé strhli rudou hvězdu také z budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě.

Byl to znovu euforický pocit, ale tentokrát těžce zkalený realitou - poblíž, v průchodu domu, v tu slavnou chvíli, pod zkrvavenou vlajkou, totiž leželi dva mrtví kluci.

Nežli národ znovu upadl do apatie, bylo ještě strženo množství okupačních symbolů - rudých hvězd a rudých praporů..., za což postupem času padaly stále tvrdší a tvrdší tresty.

Dnes už naštěstí žijeme v úplně jiných, svobodných časech! Jak jsem se právě dočetl, za poškození Lavičky Václava Havla, už teď hrozí, tak maximálně rok nepodmíněně! : - )

To jsou ale paradoxy, pane Vaněk!

Autor: Josef Havránek | pátek 5.6.2020 11:05 | karma článku: 23,97 | přečteno: 218x