První leden - Den blbec!

Nový rok, už  nějaký čas , trávím stereotypně, bez invence. S nevelkým nadšení pojídám čočku,  přestože   pověra o  brzkém zbohatnutí, alespoň  v mém případě, evidentně nefunguje. Se stále ubývajícím očekáváním si  vyslechnu  projev pana prezidenta a docela se  těším  na ten tradiční televizní přenos z novoročních závodů  v letech na lyžích.

V minulém roce jsme však  možná  zlobili, nebo  mizerně platili televizní poplatky, ale ať už je to jak chce, přestože si  Česká televize pořídila speciální  sportovní kanál, ty obligátní, slavné  závody v letech na lyžích, nám letos pánové a dámy  z Kavčích hor  odepřeli. Na druhém programu jsem v očekávanou dobu  zaznamenal pouze pořad  Dámy v letech a  na ČT 4 nás zase krmili  osvědčeným archivem.

K těm novoročním tradicím už,  zcela přirozeně, patří   také nevyspalost. Pokud žijete na sídlišti, musíte nutně, tak do třetí ráno počítat s intenzivní kanonádou a výbuchy  ojedinělých  dělobuchů  nekončí ani s rozbřeskem. Zcela bez ohledu na zuřící celosvětovou finanční a hospodářskou krizi, dojemné  stesky příjemců nejrůznějších  sociálních dávek, alespoň na tom našem sídlišti,  se už někdy od Mikuláše bouchá a odpaluje  jako u Verdunu. V tomto případě však rozhodně  neplatí to známé  - těžko na cvičišti, lehko na  bojišti! Je zajímavé - příznačné, že  jediný obchod, kde jsem před Silvestrem zahlédl pořádnou  frontu, byl právě ten ten s rachejtlemi, bouchacími kuličkami a dalšími důmyslnosti, nekompromisně  útočící na nervové soustavy psů, koček, ptactva a neurotiků...    

Zřejmě se s tím nedá vůbec nic dělat. Díky stále rostoucí množině  hlupáků, se pro mne,  z prvního dne roku stává už takřka  tradiční -   Den blbec...