Promiňte, Stando!

Musím přiznat, že  celá ta  dlouhá léta, co se  Stanislav Gross pravidelně, ve všech průzkumech, objevoval mezi nejoblíbenějšími politiky země, jsem hodně trpěl.

Chápal jsem, že  jeho chlapecký úsměv může být v té společností ošuntělých politických šíbrů, pro mnohé mimořádně  působivý, ale politika je snad přece jenom o něčem jiném a já si,  ani při nejlepší vůli nemohu vzpomenout  na nějaký jeho velký  politický čin, působivý proslov, či alespoň bonmot, kterým by mne (v dobrém!), nějak  zaujal - vysvětloval tu  nespornou popularitu.
V paměti mi zůstávají  jen ty dojmy s opačným znaménkem, ale nemíním tady podrobně  popisovat všechny ty   fujtajbly   skvělé politické  kariéry Stanislava Grosse, či  probírat tu  zjevnou  politickou infantilnost.
Za mnohem důležitější považuji  fakt, že zrovna tento politik, který mi i v  okamžicích té největší slávy, svými výkony pořád  připomínal potenciál  pomocného mašinfíry, se těšil tak masové oblibě.
Mnohokrát jsem tehdy ty pocity s roztrpčením  ventiloval a ušklíbal se nad  tupou  veřejností, která si  tak neomylně vybírá  podřadné idoly.
Mýlit se je lidské! Čas nakonec ukázal, jak  fatálně jsem se v tomto člověku, dnes už  s  řádným právnickým titulem, spletl  a  proto nezbývá, než se, alespoň dodatečně,  za ten tehdejší despekt, jak k osobě Stanislava Grosse, tak i k veřejnému mínění, hluboce omluvit. Vyjádřit  politování,  že jsem, na rozdíl od té  podceňované  veřejnosti, nedokázal  rozpoznat  - ignoroval ten  výjimečný, zřejmě přírodní  talent.
Možná už je trochu pozdě, ale, nebylo by úplně  poctivé,  alespoň dodatečně, nevzdat hold tomu   finančnímu géniovi, který,  v době kdy ani rozumně  nemohl  vysvětlit pořízení nového bydlení  - za pár milionů, najednou - takřka s holou prdelí -  s tak mimořádnou intuicí nakoupil, akcie, které obratem dokázal střelit  za mnohonásobek pořizovací ceny a dnes   suverénně kšeftuje s  nemovitosti nejenom doma, ale dokonce expanduje i do  USA.
Obvykle se v lidech tak strašlivě   nemýlím. 
Na samý závěr tedy   velká, kajícná  omluva, vždyť  -  Kdo z nás  na to má?! Žaludek!