Přímý televizní přenos za všechny prachy!

Občanští demokraté mají k Lisabonské smlouvě vážné výhrady, ale většina z nich patrně chápe, že ji stejně nakonec  budou muset ratifikovat, takže,  nejraději by k tomu, jako bonus, přibalili i americký radar. Tomu se dá ještě  rozumět.

To zase  sociální demokraté jsou do ratifikace  celí říční. O tom nemůže být nejmenšího  sporu. Stačí se jenom podívat na výzkumy veřejného mínění a hned je  jasné, kolik se na tom   dá vydělat... Tomu také docela dobře rozumím.

Avšak právě  proto mě tolik překvapil průběh toho  úterního zasedání Sněmovny, které  mělo rozhodnout o přijetí Lisabonské smlouvy, či o  dalším odložení hlasování, neboť zcela překvapivě,  tím kdo jednání prokazatelně zdržoval -  sabotoval, byli totiž jednoznačně právě sociální demokraté, kteří s tím  hlasováním přece tolik spěchají.

Po necelé půlhodině po zahájení,  si vyžádali přestávku pro jednání  klubu, což zopakovali ještě po osmnácté hodině, čímž vlastně předčasně  ukončili celé úterní jednání. V této souvislosti je nutno dodat,  že v celém průběhu odpoledne - s nejrůznějšími  nepodstatnými připomínkami, minimálně pětkrát, vystoupil (zdržoval)  sociálnědemokratický  poslanec Jičínský a i když to vypadá nepravděpodobně,  ještě aktivněji své přednostní právo využíval místopředseda Sněmovny Zaorálek - rovněž sociální demokrat.

Je sice pravda, že zejména   výstupy poslance Zaorálka byly místy neobyčejně zábavné,  něco  ve stylu - Pepek Vyskoč, zvláště pak  ve chvílích, kdy se tak pěkně  dokázal  hecovat. Ten člověk  vyloženě veřejně   onanoval -  sám sebe vzrušoval, vytáčel. Ale, stejně mi pořád  nedocházelo,  k čemu to  všechno má  vlastně sloužit. Jsem totiž poněkud  důvěřivý člověk, a když mi  někdo tvrdí, jak  moc spěchá, potom si s těmi  evidentními obstrukcemi nevím rady...  

Možná je to ale jenom tím, že nejsem politik, neznám kuloáry  a postrádám taktické myšlení. Třeba jenom ČSSD, tohle  úterý, pro úspěšný výsledek hlasování,  chyběl ještě nějaký ten koaliční, případně komunistický hlas. Možná, se  čeká, že ještě  někdo z vládních lavic onemocní, nebo někoho z té rafinované taktiky  trefí šlak -  kdo ví?

Ať už je to však jakkoliv, to úterní odpoledne strávené  sledování přímého televizního přenosu z jednání Sněmovny, byl skutečný, jen  těžko zapomenutelný zážitek...