Miloš Zeman byl můj člověk jen někdy kolem roku 89. Definitivně jsem ho odepsal po tom jeho hnusně populistickém výroku o spálené zemi…
Dokonce si vzpomínám, že u jedné letenské informační skřínky místní organizace ČSSD, kde se oslavovalo zvolení Zemana do čela strany, jsem zanechal vzkaz – Dobře Vám tak!
Nicméně, nutno spravedlivě uznat, že Zeman ČSSD postavil na nohy, zvítězil s ní ve volbách a po čase, v nejlepším - v plné slávě odešel do ústranní s ironickou a předvídavou poznámkou, že vedení přenechává Špidlovi - sociálnímu demokratovi s nejmenším deficitem IQ…
Ta personální situace v té době musela být v ČSSD evidentně hrozná! : -)
Později přišlo to nečekané Zemanovo fiasko v nepřímé volbě prezidenta a následný, znovu nečekaný triumf v přímé volbě …
Už v té době mi Miloš Zeman přišel hodně opotřebovaný fyzicky i intelektuálně. Psal jsem o něm jako o sodovce bez bublinek…
Ovšem určitě nebyl horším prezidentským kandidátem, nežli jeho soupeři.
Přestože mi v těch časech byl osobně sympatičtější kníže, byl jsem nakonec rád za zvolení Zemana, přestože jsem se na něm nepodílel.
Hlavním důvodem bylo znechucení z té neférové takřka jednotné mediální fronty, která, za přispění tak zvaných intelektuálních a uměleckých elit, nekompromisně tlačila na zvolení Schwarzenberga. Nikdy jsem neměl rád tyhle přesilovky, ale hlavně štvanice…
A protože stav na mediální, intelektuální a umělecké frontě je setrvale nenávistný, nezbývá mi, než dál podporovat svého šerifa. Pokud se nepletu, není takový postoj úplně ojedinělý.
Zemana patrně udělala a pořád ještě dělá ta proslulá - kontraproduktivní pražská kavárna a hlupáčtí novináři, absolutně bez smyslu pro fair – play.
Ano, stávající pan prezident mi také přijde občas zbytečně obhroublý, populistický, ty jeho bonmoty už nejsou, co bývaly, ale rozhodně nezklamal.
Pokud by se konaly prezidentské volby letos, tentokrát bych už neváhal…
